Třetí alija

Významným prvkem této alije byli mladí průkopníci či pionýři (hebrejsky: חָלוּץ‎, chaluc, pl. chalucim) z hnutí he-Chaluc, kteří do země přicházeli v letech 1919 až 1921 (poté jejich počet začal klesat). Jejich význam byl stejně velký jako u průkopníků druhé aliji. Jejich ideologie přispěla velkým dílem k budování státu. Došlo k založení Histadrutu a vznikly zastupující instituce jišuvu (Židovská národní rada a národní shromáždění) a podzemní židovská vojenská organizace Hagana. Dále byly budovány první mošavy, infrastruktura (silnice), města, zemědělské osady, továrny, vysoušely se bažiny (například v Jizre'elském údolí, Chulském údolí, atp).[3]

Mezi příčiny nové imigrační vlny patří jak přijetí Balfourovy deklarace, tak samotné ustanovení britského mandátu nad Palestinou.[3] Po první světové válce navíc došlo v Evropě ke vzniku nových států a růstu nacionálních tendencí. Významnou událostí, jež postihla východní Evropu, byla taktéž bolševická Říjnová revoluce a následná ruská občanská válka. Oboje vedlo k celé řadě pogromů.[1] Ty však probíhaly i v poválečném Polsku (např. pogrom ve Lvově) či po porážce Maďarské republiky rad (v jejím čele stál Žid Béla Kun).[1] Odhaduje se, že v průběhu ruské revoluce a občanské války bylo zabito na 100 tisíc Židů a 500 tisíc jich zůstalo bez domova.[4] Značný význam mělo i zavedení přísných kvót pro příjem přistěhovalců ze strany Spojených států. Ty byly přitom zaměřeny primárně proti východní Evropě. Dodatečně motivujícím faktorem byla ekonomická krize, a to v tom smyslu, že skýtala možnost započetí nového života v Palestině.