Třída U 31

Třída U 31 byla třída ponorek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno 11 jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1914–1918. Šest ponorek nějaký čas sloužilo pod vlajkou Rakousko-uherského námořnictva. Sedm jich bylo za války ztraceno a po dvou kusech po válce získaly Velká Británie a Francie v rámci reparací.[2]

Třída U 31
SM U 38
Obecné informace
UživateléKaiserliche Marine
Rakousko-uherské námořnictvo
Typponorka
Lodě11
Osud7 potopeno
4 vyřazeny
Předchůdcetřída U 27
Nástupcetřída U 42
Technické údaje
Výtlak685 t (na hladině)
878 t (pod hladinou)[1]
Délka64,7 m
Šířka6,3 m
Ponor3,6 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
1850 bhp + 1200 shp
Rychlost16,4 uzlu (na hladině)
9,7 uzlu (pod hladinou)
Dosah7800 nám. mil při 8 uzlech (na hladině)
80 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka35
Výzbroj1× 88mm kanón
4× 500mm torpédomet
6 torpéd
Ostatníhloubka ponoru 50 metrů

Stavba

Německá loděnice Germaniawerft v Kielu postavila celkem 11 ponorek tohoto typu.[2]

Jednotky třídy U 31:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštění na voduVstup do službyOsud
U 31Germaniawerft, Kiel19127. ledna 1914září 1914V lednu 1915 v Severním moři ztracena z neznámé příčiny.
U 32Germaniawerft, Kiel191228. ledna 1914září 1914Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 37. Dne 8. května 1918 byla poblíž Malty potopena britskou šalupou HMS Wallflower.
U 33Germaniawerft, Kiel191219. května 1914září 1914Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 33. Roku 1919 předána Velké Británii.
U 34Germaniawerft, Kiel19129. května 1914říjen 1914Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 34. V říjnu 1918 ve Středomoří potopena britskou lodí Q Privet.[1]
U 35Germaniawerft, Kiel191218. dubna 1914listopad 1914Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 35. Roku 1918 předána Velké Británii.
U 36Germaniawerft, Kiel19126. června 1914listopad 1914Dne 24. července 1915 poblíž ostrova Rona potopena britskou lodí Q Prince Charles.
U 37Germaniawerft, Kiel191225. srpna 1914prosinec 1914Dne 1. dubna 1915 potopena minou v Lamanšském průlivu.
U 38Germaniawerft, Kiel19129. září 1914prosinec 1914Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 38. Roku 1919 předána Francii.
U 39Germaniawerft, Kiel191226. září 1914leden 1915Od roku 1916 provozována pod Rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 39. Dne 18. května 1918 poblíž Ferrolu poškozena letadly, internována ve Španělsku. Roku 1919 předána Francii.
U 40Germaniawerft, Kiel191222. října 1914únor 1915Dne 23. června 1915 v Severním moři potopena britskou lodí Q Taranaki a britskou ponorkou HMS C24.
U 41Germaniawerft, Kiel191210. října 1914únor 1915Dne 24. září 1915 v Lamašském průlivu potopena britskou lodí Q Wyandra.

Konstrukce

SM U 40

Ponorky měly dvojtrupou koncepci.[2] Ponoření jim trvalo 1 minutu a 40 vteřin.[1] Výzbroj tvořily čtyři 500mm torpédomety (dva příďové a dva záďové) se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Germania o výkonu 1850 bhp a dva elektromotory Siemens-Schuckert Werke o výkonu 1200 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,4 uzlu na hladině a 9,7 uzlu pod hladinou. Dosah byl 7800 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 80 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 50 metrů.[2]

Modifikace

Část ponorek sloužila bez palubního kanónu, další nesly 88mm kanón, či 105mm kanón.[1]

Služba

SM U 35 v Pule

Ponorky byly bojově nasazeny za první světové války, přičemž sedm bylo ve službě ztraceno. Ponorka SM U 35 byla nejúspěšnější ponorkou obou dvou světových válek. Celkem potopila celkem 224 plavidel o tonáži 535 900 BRT.[1]

Služba třídy U 31:

JménoPatrolyPotopené loděPoškozené loděZajaté loděVálečné loděPoznámka
U 3110000[3]
U 321137 (106 035 t)3 (18 554 t)1 (1115 t)HMS Cornwallispredreadnought[4]
U 331684 (194 131 t)8 (36 452 t)1 (453 t)0Včetně ruské nemocniční lodě Portugal.[5]
U 3417119 (257 652 t)5 (14 208 t)00[6]
U 3525223 (535 700 t)9 (36 439 t)0HMS Primula - šalupa
Rigel – šalupa
Abbas – hlídková loď
Noor-el-bahr – hlídková loď (poškozena)
Včetně pomocného křižníku HMS Tara.[7]
U 36214 (12 674 t)03 (3466 t)0[8]
U 3712 (2811 t)1 (3459 t)00[9]
U 3817138 (292 454 t)8 (33 669 t)0Surprise – dělový člun
HMS Roxburgh – pancéřový křižník (poškozen)
[10]
U 3919153 (405 035 t)7 (30 552 t)1 (798 t)HMS Candytuft – šalupa[11]
U 4010000[12]
U 41428 (58 648 t)1 (4409 t)1 (355 t)0[13]
Celkem:133798 (1 865 140 t)42 (177 742 t)7 (6187 t)1 predreadnought
3 šalupy
1 dělový člun
2 menší plavidla

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 176. (anglicky)
  2. U31 submarines (1914 - 1915) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  3. WWI U-boats: U 31 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  4. WWI U-boats: U 32 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  5. WWI U-boats: U 33 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  6. WWI U-boats: U 34 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  7. WWI U-boats: U 35 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  8. WWI U-boats: U 36 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  9. WWI U-boats: U 37 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  10. WWI U-boats: U 38 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  11. WWI U-boats: U 39 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  12. WWI U-boats: U 40 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
  13. WWI U-boats: U 41 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. ISBN 978-0-85177-245-5. (anglicky)
  • WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Oxford: Osprey Publishing, 2002. 51 s. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.