Třída Porpoise

Třída Porpoise byla třída diesel-elektrických ponorek postavených pro britské královské námořnictvo. Určeny byly především pro ničení sovětských ponorek v severním Atlantiku. Celkem bylo postaveno osm ponorek této třídy.[1] Ve službě byly od roku 1958. Na svou dobu se jednalo o velmi vyspělou konstrukci. Ponorky byly velmi tiché.[2] Jejich dalším vývojem vznikla úspěšná třída Oberon. Ponorky třídy Porpoise byly vyřazeny v letech 1977–1986. Důvodem byl nedostatek financí a potřeba posádek pro nové jaderné ponorky.[2]

Třída Porpoise
HMS Rorqual (S 02)
Obecné informace
UživateléBritské královské námořnictvo
Typponorka
Lodě8
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Explorer
Nástupcetřída Oberon
Technické údaje
Výtlak2080 t (na hladině)
2450 t (pod hladinou)
Délka88,5 m
Šířka8,1 m
Ponor5,6 m
Pohondiesel-elektrický
Rychlost12 uzlů (na hladině)
17 uzlů (pod hladinou)
Dosah9000 nám. mil
Posádka71
Výzbroj8× 533mm torpédomet
Radarnavigační
Sonartyp 187, typ 2007, typ 2019

Pozadí vzniku

Jednalo se o první poválečnou třídu britských konvenčních ponorek, v jejíž konstrukci byly využity poznatky ze zkoušení německých ponorek typu XXI, modernizovaných ponorek třídy T a dvou experimentálních ponorek třídy Explorer. Pro britské královské námořnictvo bylo v letech 19541961 postaveno celkem osm ponorek této třídy – Porpoise (S 01), Rorqual (S 02), Narwhal (S 03), Grampus (S 04), Finwhale (S 05), Cachalot (S 06), Sealion (S 07) a Walrus (S08). Do služby vstupovaly v letech 1961–1961.[3]

Jednotky třídy Porpoise:[2]

JménoLoděniceZahájení stavbySpuštění na voduZařazena do službyStatus
Porpoise (S 01)Vickers Armstrongs, Barrow15. června 195625. dubna 195616. dubna 1958Potopena jako cvičný cíl 1985.
Rorqual (S 02)Vickers Armstrongs, Barrow15. ledna 19555. prosince 195624. října 1958Prodána do šrotu 1977.
Narwhal (S 03)Vickers Armstrongs, Barrow15. března 195625. října 19574. května 1959Potopena jako cvičný cíl 1983.
Grampus (S 04)Cammell Laird, Birkenhead16. dubna 195530. května 195719. prosince 1958Prodána do šrotu 1980.
Finwhale (S 05)Cammell Laird, Birkenhead18. září 195621. července 195919. srpna 1960Prodána do šrotu 1988.
Cachalot (S 06)Scotts, Greenock1. srpna 195511. prosince 19571. září 1959Prodána do šrotu 1980.
Sealion (S 07)Cammell Laird, Birkenhead5. června 195831. prosince 195925. července 1961Prodána do šrotu 1990.
Walrus (S08, ex Whale)Scotts, Greenock12. února 195822. září 19598. února 1961Prodána do šrotu 1987.

Konstrukce

Sealion (S 07)

Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Byly vybaveny navigačním radarem a sonary typů 187, 2007 a 2019.[2] Maximální hloubka ponoru činila na 200 metrů. Výzbroj tvořilo osm 533mm torpédometů (šest na přídi a dva na zádi) s celkovou zásobou 30 torpéd. Vypouštět přitom mohly také námořní miny. Vyzbrojeny byly protilodními torpédy Mk.8 a krátkými protiponorkovými torpédy Mk.20 (později používaly těžká torpéda Mark 24 Tigerfish).[3] Pohonný systém tvořily dva vznětové šestnáctiválce Admiralty Standard Range (ASR) 1 o celkovém výkonu 3680 hp a dva elektromotory English Electric o celkovém výkonu 6000 hp. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 12 uzlů na hladině a 17 uzlů pod hladinou. Ponorky měly dosah až 9000 námořních mil.[2]

Odkazy

Reference

  1. MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0766-8. S. 136.
  2. GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 529. (anglicky)
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 277.

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.