Třída Marine Protector

Třída Marine Protector jsou pobřežní hlídkové čluny (kutry) Pobřežní stráže Spojených států amerických. Třída konstrukčně vychází z hlídkových lodí rodiny Damen Stan Patrol 2600 nizozemské loděnice Damen Group.[1] Mezi její hlavní úkoly patří potírání pašeráctví a ilegální migrace, prosazování práva, kontrola rybolovu a mise SAR. Mohou také vléct plavidla o výtlaku až 200 tun.[1] Celkem bylo pro americkou pobřežní stráž postaveno 73 jednotek této třídy, které ve službě nahradily kutry třídy Point. V rámci amerického programu na podporu spojeneckých zemí Foreign Military Sales byly postaveny další dva páry člunů pro Maltu a Jemen.

Třída Marine Protector
USCGC Mako (WPB-87303)
Obecné informace
Uživatelé USCG
Jemenská pobřežní stráž
Ozbrojené síly Malty
Typkutr
Lodě77
Osudaktivní (2016)
Předchůdcetřída Island
Nástupcetřída Sentinel
Technické údaje
Výtlak92 t (plný)
Délka26,5 m (celkem) 24,87 (čára ponoru)
Šířka5,92 m
Ponor1,74 m
Pohon2 diesely
Rychlost25 uzlů
Dosah900 nám. mil
Posádka10
Výzbroj2× 12,7mm kulomet (2×1)

Pozadí vzniku
USCGC Cochito (WPB-87329)

Program náhrady zastaralých pobřežních hlídkových člunů třídy Point byl zahájen roku 1993. Pobřežní stráž zvolila obdobnou strategii jako v případě třídy Island, tedy využití osvědčené existující platformy, která byla loděnicí Bollinger Shipyards v Lockportu ve státě Louisiana upravena dle amerických specifických požadavků. Loděnice Bollinger získala roku 1996 kontrakt na stavbu prototypu s opcí na 30–50 sériových plavidel.[2] Základem nové třídy se staly hlídkové čluny typu Damen Stan Patrol 2600, původně vyvinuté pro hongkongskou policii. Patrně největší změnou oproti policejním člunům je instalace záďové rampy umožňující operace rychlého člunu RHIB během plavby a dokonce i za rozbouřeného moře.[3] Loděnice Bollinger pro americkou pobřežní stráž postavila celkem 73 kutrů této třídy.[3]

Konstrukce
USCGC Cochito (WPB-87329)

Posádku člunů tvoří 10 osob.[1] Na palubě jsou kajuty až pro 12 osob, přičemž posádky mohou být genderově smíšené. Plavidla jsou vyzbrojena dvěma 12,7mm kulomety M2 umístěnými na přídi a ruční zbraně posádky. Jsou vybaveny 5,5m rychlým inspekčním člunem typu RHIB, spouštěným rampou v záďovém zrcadle. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 8V 396 TE94, pohánějící přes převodovky ZF BW 255 dva pětilisté lodní šrouby. Elektřinu dodávají dva generátory MAN DO 824 LF01.[4] Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Cestovní rychlost je 10 uzlů.[1] Autonomie je 5 dnů.[1] Dosah je 900 námořních mil.[5]

Zahraniční uživatelé
Maltské hlídkové čluny P51 a P52
Jemen Jemen
  • Jemenská pobřežní stráž – země získala dvě nová plavidla, pojmenovaná Sana'a (2601) a Aden (2602). Jejich stavba byla objednána roku 2009. Plavidla měla být dodána roku 2011.[6]
Malta Malta
Uruguay Uruguay

Odkazy

Reference
  1. USCG 87' “Marine Protector Class” Patrol Boats (CPB) [online]. Bollinger Shipyards [cit. 2016-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29. (anglicky)
  2. WPB 87' Marine Protector Class [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Marine Protector Class - Coastal Patrol Boat (CPB) [online]. Bollinger Shipyards [cit. 2016-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-21. (anglicky)
  4. Principle Characteristics [online]. Bollinger Shipyards [cit. 2016-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-04. (anglicky)
  5. Marine Protector Class Boat [online]. Military.com [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Coast Guard Awards Contract to Build Two 87-foot Protector-class Coastal Patrol Boats for the Yemen Coast Guard [online]. USCG [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  7. OFFSHORE PROTECTOR CLASS PATROL VESSELS (P51-52) [online]. Armed Forces of Malta [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  8. US donates second patrol boat to Malta [online]. Times of Malta [cit. 2016-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Uruguay receives three Marine Protector-class patrol boats from US Coast Guard [online]. Navaltoday.com, 2021-12-22 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.