Třída Duquesne

Třída Duquesne byly první třída těžkých křižníků (jinak též „Washingtonských křižníků“) francouzského námořnictva.[1] Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy, která byla typickým představitelem této kategorie plavidel, tedy lodí o výtlaku 10 000 tun, vyzbrojených osmi 203 mm kanóny a téměř zcela postrádajících pancéřovou ochranu.[2]

Třída Duquesne
Tourville
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Svobodní Francouzi
Typtěžký křižník
Lodě2
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Suffren
Technické údaje
Výtlak10 000 t (standardní)
12 200 t (plný)
Délka191 m
Šířka19 m
Ponor6,32 m
Pohon4 turbínová soustrojí, 9 kotlů
4 lodní šrouby
120 000 hp
Rychlost33 uzlů
Dosah5500 nám. mil při 13 uzlech
Posádka605
Výzbroj8× 203mm kanón (4×2)
8× 75mm kanón (8×1)
12× 13,2mm kulomet (3×4)
6× 550mm torpédomet
(1943):
8× 203mm kanón (4×2)
4× 75mm kanón (4×1)
8× 40mm kanón (8×1)
16× 20mm kanón (16×1)
Pancíř25,4mm boky a věže
Letadla1× katapult
hydroplán

Stavba

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1927–1928.[1]

Jednotky třídy Duquesne:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
Duquesne192417. prosince 19256. prosince 1927Vyřazen 1950.
Tourville192524. srpna 19261. prosince 1928Vyřazen 1950.

Konstrukce

Ilustrace třídy Duquesne

Boky a dělové věže křižníků byly chráněny 25,4mm pancířem. Výzbroj tvořilo osm 203mm kanónů ve dvoudělových věžích, osm 75mm kanónů, dvanáct 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo devět kotlů a čtyři turbínová soustrojí o výkonu 120 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[1]

Modifikace

Roku 1943 byly oba křižníky modernizovány v USA. Novou výzbroj tvořilo osm 203mm kanónů, čtyři 75mm kanóny, osm 40mm kanónů a šestnáct 20mm kanónů.[2]

Služba

Tourville
Tourville roku 1943 v Casablance

Po francouzské kapitulaci kotvily obě jednotky v Alexandrii. V červenci 1940 Britové zahájily operaci Catapult, v rámci které chtěli neutralizovat francouzské loďstvo a zabránit jeho využití Německem. Hrozilo, že na francouzské lodě v přístavu zaútočí podobně jako v Mers-el-Kébiru. Problém se podařilo vyřešit vyjednáváním za cenu odzbrojení a internace francouzských lodí (měly zde odzbrojené kotvit až do konce války).

Po zániku Vichistické Francie se Duquesne a Tourville dne 30. května 1943 vrátily na stranu spojenců, byly modernizovány v USA a do konce války sloužily v silách Svobodných Francouzů.[2]

Po válce byly oba křižníky do roku 1950 využívány jako cvičné lodě. Po vyřazení byly využívány jako pomocná stacionární plavidla. Duquesne byl sešrotován v roce 1955 a Tourville v roce 1962.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku French cruiser Duquesne na anglické Wikipedii.

  1. DUQUESNE heavy cruisers (1927-1928) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 103. (česky)
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 78. (česky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.