Třída Ciclone
Třída Ciclone byla třída torpédovek Italského královského námořnictva z éry druhé světové války. Kombinovala vlastnosti torpédovky a eskortního torpédoborce. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Za války jich bylo 11 ztraceno. Část jich ukořistila německá Třetí říše. Ostatní byly po válce předány Jugoslávii a Sovětskému svazu.
Třída Ciclone | |
---|---|
Aliseo | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Regia Marina Kriegsmarine Sovětské námořnictvo Jugoslávské námořnictvo |
Typ | torpédovka |
Lodě | 16 |
Osud | 11 potopeno 5 vyřazeno |
Předchůdce | třída Pegaso |
Nástupce | třída Ariete |
Technické údaje po dokončení | |
Výtlak | 910 t (standardní) 1625 t (plný)[1] |
Délka | 82,5 m (mezi svislicemi) 87,75 m (max.) |
Šířka | 9,9 m |
Ponor | 3,77 m |
Pohon | 2 kotle, 2 parní turbíny 2 lodní šrouby 16 000 shp |
Rychlost | 26 uzlů |
Dosah | 4000 nám. mil při 14 uzlech |
Posádka | 177 |
Výzbroj | 2× 100mm kanón (2×1) 8× 20mm kanón (4×2) 4× 450mm torpédomet (2×2) 4× vrhač hlubinných pum |
Stavba
V zásadě se jednalo o upravenou verzi třídy Pegaso, která měla sloužit zejména ve funkci eskortních torpédoborců. Měly mírně větší výtlak a mírně širší trup. Zásoba paliva byla mírně redukována. To zlepšilo stabilitu plavidel a umožnilo posílení protiletadlové výzbroje. Při stejném pohonném systému rychlost poklesla o dva uzly. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Jejich kýly byly založeny v letech 1941–1942 a dokončeny byly v letech 1942–1943.[1]
Jednotky třídy Ciclone:[1]
Jméno | Loděnice | Zahájení stavby | Spuštěna | Přijetí do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Aliseo | Navalmeccanica | 1941 | 20. září 1942 | únor 1943 | Roku 1949 předána Jugoslávii jako Biokovo. |
Animoso | Ansaldo, Janov | 1941 | 15. dubna 1942 | srpen 1942 | Roku 1949 předána SSSR. |
Ardente | Ansaldo, Janov | 1941 | 27. května 1942 | září 1942 | Dne 12. ledna 1943 se potopila po kolizi s torpédoborcem Grecale. |
Ardimentoso | Ansaldo, Janov | 1941 | 27. června 1942 | prosinec 1942 | Roku 1949 předána SSSR. |
Ardito | Ansaldo, Janov | 1941 | 16. března 1942 | červen 1942 | Po italské kapitulaci ukořistěna Němci a přejmenována na TA26. Dne 15. června 1944 potopena americkým námořnictvem (dle jiného pramene ji potopily britské torpédové čluny MTB[1] | ).
Ciclone | CRDA, Terst | 1941 | 1. března 1942 | květen 1942 | Dne 7. března 1943 se u Bizerty potopila na mině britské minonosky HMS Abdiel. |
Fortunale | CRDA, Terst | 1941 | 18. dubna 1942 | srpen 1942 | Roku 1949 předána SSSR. |
Ghibli | Navalmeccanica | 1941 | 28. února 1943 | červenec 1943 | Po italské kapitulaci byla 9. září 1943 v La Spezia potopena vlastní posádkou. Vyzvednuta Němci, opravy nebyly dokončeny. Dne 24. dubna 1945 znovu potopena v La Spezia. |
Groppo | Navalmeccanica | 1941 | 19. dubna 1942 | srpen 1942 | Dne 25. května 1943 v Messině potopena americkým letectvem. |
Impavido | CT, Riva Trigoso | 1941 | 24. února 1943 | srpen 1942 | Po italské kapitulaci ukořistěna Němci a přejmenována na TA23. Dne 25. dubna 1944 se potopila na mině. |
Impetuoso | CT, Riva Trigoso | 1941 | 20. dubna 1943 | duben 1943 | Po italské kapitulaci byla 11. září 1943 potopena na Mallorce vlastní posádkou. |
Indomito | CT, Riva Trigoso | 1942 | 6. července 1943 | červenec 1943 | Roku 1949 předána Jugoslávii jako Triglav. |
Intrepido | CT, Riva Trigoso | 1942 | 8. září 1943 | leden 1944 | Po italské kapitulaci byla v Riva Trigoso ještě před dokončením potopena vlastní posádkou. Vyzvednuta Němci a dokončena jako TA25. Dne 21. června 1944 potopena americkým námořnictvem (dle jiného pramene ji potopily britské torpédové čluny MTB[1] | ).
Monsone | Navalmeccanica | 1941 | 7. června 1942 | listopad 1942 | Dne 21. června 1944 v Neapoli potopena americkým letectvem. |
Tifone | CRDA, Terst | 1941 | 31. března 1942 | červenec 1942 | Dne 6. května 1943 byla u tuniského pobřeží poškozena americkým letectvem a druhý den ji potopila vlastní posádka. |
Uragano | CRDA, Terst | 1941 | 3. května 1942 | září 1942 | Dne 3. února 1943 se u Bizerty potopila na mině britské minonosky Abdiel. |
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj představovaly dva 100mm kanóny a čtyři dvojité 20mm kanóny. Torpédoborce Animoso, Ghibli, Impavido, Indomito, Intrepido a Monsone nesly na zádi ještě třetí 100mm kanón. Dále byly neseny dva dvojité 450mm torpédomety. K ničení ponorek sloužily čtyři vrhače hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva kotle Yarrow a dvě parní turbíny Tosi (či Parsons) o výkonu 16 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]
Modifikace
Během služby byla protiletadlová výzbroj posílena až o čtyř 20mm kanóny. Celkem jich tedy plavidla nesla až dvanáct kusů.[1]
Odkazy
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 303. (anglicky)