Těžba stříbra
Těžba stříbra je proces získávání suroviny (stříbro) ze svrchních vrstev zemské kůry.
Avers: Svatý Jáchym; AR(gento) : DOM(i) : SLI(c) : STE(phanus) : E(t) : 7 : FRA(tres) : COM(es)[2] : D(ominus) : BA(ssani)
Revers: Dvojocasý lev; LVDOVICVS ? PRIM(vs) D(ei): GRACIA REX BO(hemiae)
Jeho chemická značka Ag (lat. Argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů, šperkařství a k výrobě kvalitních zrcadel. Jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl. Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře. Typický kovový prvek, známý již od starověku. Z prvků vykazuje nejlepší elektrickou i tepelnou vodivost. Po mechanické a metalurgické stránce je velmi dobře zpracovatelné a dobře se odlévá. Přestože je stříbro řazeno mezi drahé kovy, které se obecně vyznačují značnou chemickou stabilitou, je velmi dobře rozpustné v kyselině dusičné a sírové především díky jejím silným oxidačním vlastnostem. V zemské kůře se stříbro vyskytuje pouze vzácně. Jako zdroj pro průmyslové získávání stříbra jsou však rudy olova, mědi, niklu nebo zinku. Nejvíce používanou metodou pro získávání i čištění ryzího stříbra je elektrolýza. Největšími světovými producenty stříbra jsou Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. V Čechách se ve středověku dobývalo značné množství stříbrných rud. Nejznámější lokalitou je patrně Kutná Hora – kromě dobývání a rafinace stříbra zde vznikla i královská mincovna, kde byly raženy známé stříbrné groše. Další lokality s výskytem stříbrných rud nalezneme i v Krušných horách a na Českomoravské vysočině. Stříbro, jako většina ostatních těžkých kovových prvků, je v lidském organizmu přítomno pouze ve stopových množstvích. Obecně převládá názor, že pro správné fungování organizmu je nutný jistý přísun stříbra v potravě. Stříbro obecně působí především baktericidně a dezinfekčně. Využívá se i v lékařství.
Historie
Stříbro bylo známé již od starověku. První doly na stříbro byly objeveny již ve 4. tisíciletí př. n. l. v Malé Asii a na ostrovech v Egejském moři.
Těžba ve světě
V žebříčku světových producentských zemí figuruje v první desítce šest států z amerického kontinentu (Mexiko, Peru, Chile, Bolívie, Spojené státy americké a Argentina). Světovou velmocí v těžbě stříbra zůstává dlouhodobě Mexiko.[1]
- Mexiko
- Peru
- Čína
- Austrálie
- Chile
- Bolívie
- Rusko
- Polsko
- USA
- Argentina
Těžba na území České republiky
Na našem území poprvé stříbro těžili již Keltové.
Nejstarším hornickým městem byla Jihlava, kde vznikl první horní řád. Zde došlo k největšímu rozkvětu těžby stříbra ve 13. století, ve 14. století však již těžba v tomto městě nebyla finančně zajímavá, neboť na vydolování cenného kovu musely být vynakládány značné prostředky. Jihlavu tudíž v čele těžby stříbra vystřídala Kutná Hora. Další bohatá naleziště byla nalezena v 16. století v Jáchymově, Březových Horách a v Rudolfovském rudním revíru u Českých Budějovic.
V roce 1300 se v Kutné Hoře začaly razit ze stříbra pražské groše. V jáchymovských dolech se díky rodu Šliků začala odvíjet historie tolarů. V Českých Budějovicích se v letech 1569 až 1611 razily tolary Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Reference
- KŘAPKA, Libor. Těžba stříbra v celosvětovém srovnání. kurzy.cz [online]. 2.7.2015. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Těžba stříbra na Wikimedia Commons - České muzeum stříbra Kutná Hora
