Synagoga na Kladně

Židé se na Kladně směli začít usazovat až počátkem 19. století[2] a židovská obec byla založena v roce 1893.[3] Veřejná modlitebna z roku 1864 brzy přestala narůstajícímu počtu židovských obyvatel stačit, a tak bylo v roce 1884 rozhodnuto o stavbě synagogy, jež byla navržena Emanuelem Brandtem z Prahy[4] a otevřena o rok později.[3]

Bohoslužby se zde sloužily do začátku nacistické okupace a od roku 1939 budovu využívá Církev československá husitská, jíž byla předána kvůli ochraně před nacisty.[5] Od roku 1958 církev synagogu vlastní. V suterénu, zamýšleném původně pro zimní modlitebnu a mikve, dnes najdeme farní kanceláře a kolumbárium.[4]

Po druhé světové válce byla činnost židovské obce na krátkou dobu obnovena, ale modlitebna znovu zřízena nebyla, a věřící jezdili do synagog pražských. V letech 1942–1943 existoval na Kladně pracovní tábor pro židovské muže, který byl pobočkou koncentračního tábora Terezín. Tři podobné tábory byly i v okolních vsích (Dubí, Motyčín, Vinařice).[2]

V novorenesanční budově s oltářním výklenkem) na východní straně[4] je dochována původní dřevěná ženská galerie a v západním štítě kamenné Desatero,[2] dále varhany, původní výmalba a kopie plastiky Ukřižovaný Františka Bílka, jejíž originál se nachází v pražské katedrále sv. Víta.[6]