Svoboda nad Úpou

• Prosper Piette de Rivage (1846–1928), šlechtic a podnikatel, který se zasloužil o rozvoj papírenského průmyslu a rozkvět turistiky v Krkonoších
• Jaroslav Tyrner (1914–1995), historicky poslední sídelní duchovní správce svobodské římskokatolické farnosti (v l. 1968–1995)

Svoboda nad Úpou je spojena železniční tratí s Trutnovem, kde navazující další tratě. České dráhy v září 1997 na trati ukončily pravidelný osobní provoz, což se setkalo s velkým odporem veřejnosti, a tak byl už od prosince téhož roku obnoven provoz soukromým dopravcem (jako na jedné z prvních tratí v Česku). V roce 2021 se na základě objednávky Královéhradeckého kraje vrátil dopravce České dráhy. Železniční zastávka se nachází v jižní části města nedaleko sousedícího městysu Mladé Buky.

Od postavení trati až do dneška se objevují různé plány na prodloužení dál do hor, které však zatím vždy ztroskotaly na obtížných zeměpisných podmínkách a finanční náročnosti: Roku 1885 se plánovalo prodloužení do Pece pod Sněžkou s ozubnicovou tratí na vrchol Sněžky, jiný návrh předpokládal úzkorozchodnou dráhu na Pomezní Boudy s napojením na železniční síť ve Slezsku. V letech 1899-1905 se zvažoval odvážný plán místní dráhy Žacléř – Svoboda nad Úpou – Vrchlabí se třemi elektrickými odbočkami na sever do hor. Roku 1907 Prosper Piette de Rivage spolu s okresním výborem a obecním zastupitelstvem v Maršově získal povolení ke stavbě úzkokolejné elektrické dráhy ze Svobody k Pomezním Boudám a v říjnu 1914 firma Köhler a Raynal dokončila detailní projekt dráhy Svoboda–Maršov IV. v délce téměř 5 km. Vzhledem k první světové válce se ale projekt nepodařilo realizovat.[6] Další plány se objevovaly i za první republiky. V roce 1949 byl vyhlášen velkolepý plán "Dráha mládeže"¨– trať měla vést v trase stávající silnice podél řeky Úpy, koncovou stanicí měla být Pec pod Sněžkou.[7]

Nový návrh na trať ze Svobody do Pece pod Sněžkou se objevil v roce 2009, Pec pod Sněžkou si nechala zpracovat studii a podpořila železniční trať jak moderní a ekologickou alternativu ke stávající automobilové dopravě, která by měla podpořit rozvoj regionu. Na rozdíl od předchozích projektů tento předpokládá dlouhé tunelové úseky včetně podzemních zastávek, čímž si vysloužil označení „Krkonošské metro“.[8] Roku 2013 vznikl dokument Strategie pro rozvoj Krkonoš, obsahující projekt Express Úpa 2020 s tratěmi ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou a dále do Kowar a Špindlerova Mlýna.[9]

Nový autobusový terminál

V těsné blízkosti vlakového nádraží se nachází nádraží autobusové, sloužící jako nácestní stanice dálkových i regionálních linek. V roce 2009 byl v místě původního autobusového nádraží vystavěn krytý terminál umožňující přestup hrana-hrana mezi autobusy a vlaky.

• Bernard Hampel: Dějiny města Svoboda

• Rýchory (hřeben)
• Mladé Buky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svoboda nad Úpou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Vrajt v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Svoboda nad Úpou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)