Sve (pevnost)

Počátky archeologického průzkumu historických památek na území Chakasie jsou spojeny se jménem podnikatele, báňského inženýra, sběratele a mécenáše Innokentije Petroviče Kuzněcova-Krasnojarského (1851 – 1916), který se v 80. letech 19. století pustil do vykopávek místních kurganů. Během dalšího období mezi roky 1890 a 1915 prozkoumal řadu pohřebišť, skalních petroglyfů a pozůstatků starých pevností. Získané poznatky publikoval v četných spisech a svoje nálezy a písemnosti odevzdal do muzejních sbírek institucí, jako je Archeologické muzeum Tomské univerzity (Томский государственный университет) nebo Minusinské vlastivědné muzeum (Минусинский краеведческий музей).

Podle tradovaných názorů místních obyvatel i historiků byly horské pevnosti sve dlouho považovány za středověké kyrgyzské nebo mongolské objekty, případně za stavby z doby dřívějšího chakaského státu v období mezi 10. a 12. stoletím n. l. I. P. Kuzněcov-Krasnojarský je označoval jako „starobylá opevnění“ („старинные укрепления“). V uvedené době se také často používal termín „hradiště“ („городище“). K přehodnocení těchto názorů přispěl až důkladný archeologický průzkum těchto pevností, který mezi roky 1988 až 1997 provedl odborný tým archeologického pracoviště Chakaské státní univerzity především v oblasti Minusinské kotliny. Během tohoto průzkumu bylo zjištěno, že mnohá z těchto opevnění byla používána už v prehistorických dobách. [1]

Jednou z nejdůkladněji prozkoumaných pevností je hradiště Čebaki na hoře Sve Tach v Širinském okrese, kde probíhaly intenzívní vykopávky mezi roky 1989 až 1997.[2] Během průzkumu bylo nalezeno více než 1 300 keramických střepů z doby bronzové, dále kolem 32 000 úlomků zvířecích kostí a také kamenné sekery, škrabky a hroty šípů. Další významnou pevností, která podle výsledků archeologického průzkumu pravděpodobně sloužila i jako svatyně, je sve Ustanach (Устанах). V jižní části pevnosti byl před vchodem do jakési groty odkryt čtvercový kamenný objekt, považovaný za obětiště. Na tomto místě i jinde v areálu byly nalezeny četné keramické střepy, opálené dřevo, kosti a pozůstatky měděných zbraní a dalších předmětů.[3]

Pevnost Oglachty, která se nachází ve stejnojmenném horském masívu v Bogradském okrese na levém břehu Jeniseje, zabírá temeno svědecké hory, které se kvůli specifickému reliéfu vrcholové skalní hradby přezdívá „Čtyřicet zubů“. Zdejší opevnění bylo tvořeno systémem valů o celkové délce 25 kilometrů. Pevnost Oglachty, jejíž stáří je oficiálně řazeno do 10. až 12. století n. l., je od roku 1960 chráněna jako kulturní památka.[4] Dalším vyhledávaným historickým objektem je pevnost Onlo ve skupině svědeckých vrchů Sunduki. Pozůstatky někdejších hradeb se nacházejí na vrchu Pěrvyj Sunduk, který je spolu s ostatními vrchy součástí Muzea v přírodě „Sunduki“.[5] Podobné stopy starých opevnění lze nalézt i c historických lokalitách Omaj-Tura, Arga,Taptan, Turaza, Čalpan, Šiška a mnohých dalších – jen kopců, pojmenovaných „Sve Tag“ nebo „Sve Tach“, což lze volně přeložit z chakaštiny jako „hradní vrch“, se na území Chakasie naléza kolem patnácti.[1]

• 
  Hora Pěrvyj Sunduk ve skupině vrchů Sunduki
• 
  Skála Šamanův trůn, Muzeum v přírodě Sunduki
• 
  Hradby pevnosti Čebaki
• 
  Přístup k pevnosti Oglachty, v popředí Šaman-kámen
• 
  Pevnost Čebaki na vrcholu hory Sve Tach