Čebaki (pevnost)

Prostor vnitřního hradiště, označovaného též jako citadela, je obehnán dvěma řadami kamenných zdí, sestavenými z pískovcových desek. Vnější zeď, dosahující původně výšky 1,8 metru a dlouhá 210 metrů, odděluje přístup k pevnosti od sousedního návrší.[1] Vnitřní zeď obklopuje uzavřený prostor citadely, v němž byly odkryty pozůstatky některých hospodářských a obytných budov, z nichž největší polozemnice má půdorys o rozměrech 4 x 15 metrů.

Hradby pevnosti Čebaki

Svažitý prostor mezi hradbami nebyl zřejmě nijak využíván. Pochybnosti o možnostech využití vnitřního hradiště k dlouhodobějšímu bydlení vzbudila skutečnost, že na hoře není žádný zdroj vody a během vykopávek se nenašly stopy ohnišť, přesto však z území pevností pochází množství archeologických nálezů.

Vykopávky v prostoru citadely

Průzkumem pevnosti Čebaki a dalších sve se jako první v roce 1888 zabýval ruský etnograf, archeolog a geograf Dmitrij Alexandrovič Klemenc. Nejrozsáhlejší archeologický průzkum byl zahájen v roce 1989 a velmi intenzívně probíhal zejména v letech 1995 až 1997.[1] Během vykopávek, které zahrnovaly plochu o rozloze 330 m² na temeni hory Sve Tach, byla objevena kulturní vrstva, dosahující mocnosti až 0,9 m. V nejspodnějších částech vrstvy bylo nalezeno množství keramických střepů z doby bronzové, náležejících k tzv. okuněvské a v menší míře také ke kamenoložské kultuře. Celkem bylo nalezeno 1304 fragmentů, pocházejících zpřiblibližně 69 nádob. Na lokalitě byly nalezeny také další předměty, jako kamenné hroty šípů, sekery a škrabky. Největší objem nálezů představovaly zvířecí kosti. Během vykopávek bylo nalezeno kolem 32 tisíc úlomků kostí jak divokých zvířat (srnec východní, jelen, los, kabar, bobr, liška, rys a různí ptáci), tak i domácích zvířat, jako jsou koně, ovce a krávy.