Řád točenice

Řád točenice byl nejstarší český rytířský řád, založený králem Václavem IV. Lucemburským po roce 1390 pro okruh jeho dvorských milců, hojně zobrazovaný v jeho dvorském umění[1] a udělovaný ještě králem Albrechtem II. Habsburským roku 1439.

Ledňáček v točenici, reliéf na Staroměstské mostecké věži, huť Petra Parléře, Praha 80. léta 14. století
Ledňáček na točenici, miniatura z iluminovaného rukopisu krále Václava IV., 90. léta 14. století

Symbolem řádu byla točenice, čili stuha, závoj či šátek z tkaniny, spirálovitě stočené a tvarované jako čelenka na hlavu, orientovaná uzlem dolů a s vlajícími cípy. Tento symbol král Václav IV. použil poprvé na ražbě mince, zlatého dukátu z počátku 80. let 14. století.

Význam tohoto emblému vykládali kronikáři a historikové po staletí různě [2], měl patrně více významů. Podle starší hypotézy, zmíněné Gertrudou Smolovou[3] a obhajované Ivanem Koláčným točenice mohla představovat roušku sv. Veroniky s obrazem Kristovy tváře, jejíž část získal Karel IV. do své sbírky ostatků. Ve znaku s točenicí bývali zobrazováni jeden nebo dva ledňáčci pod sebou, kteří pro své spojení s vodou sloužili jako znamení čistoty. Točenice s ledňáčkem (ale také s papouškem) byla znakem cechu lazebnického a spojena s dalšími atributy lázeňského řemesla, jimiž je masážní metla zvaná věník a vědro na vodu.

Dále točenice sloužila jako osobní emblém či znak Václava IV., jak je vyobrazen například na reliéfu na východním průčelí Staroměstské mostecké věže. Motiv ledňáčka v točenici je tam dále namalován na klenbě v průjezdu věže, druhotně i na vitrážových oknech osazených v 50. letech 20. století.[4] Proti hypotéze o rytířském řádu svědčí vyobrazení točenice jako osobního znamení krále, jež dosvědčují miniatury v jeho iluminovaných rukopisech Václava IV. Točenice není jen protějškem Václavova monogramu, objevuje se také v zesměšňujících vyobrazeních: točenici tam na hlavě nosí jako čelenku diví muži, hraje si s ní opice, ledňáček ji nosí kolem krku.[5]

Řád byl jako privátní udělován králem Zikmundem Lucemburským a jeho zetěm Albrechtem II., poté již jeho stopy mizí. Šlo o poměrně volné rytířské bratrstvo, inspirované staršími řády, jako byl italský Řád lázně nebo anglický Podvazkový řád, jehož insignie byla udělována významným osobám a za odměnu. Řád točenice získal údajně Mikuláš Garaj za pomoc při osvobození krále Zikmunda. Na dochovaném vyobrazení je namalován Dračí řád s točenicí provléknutou dračím tělem, podobně jako pozdější heraldické dekorace, nikoliv samostatný řád. [6]

Překroucením názvu točenice vznikl mylně tzv. Řád Tusin, na který odkazuje barokní faleristická literatura.

Odkazy

Reference
  1. KRÁSA, Josef. Iluminované rukopisy Václava IV.. 1.. vyd. Praha: Odeon, 1974. 308 s. S. 60–61.
  2. Václav Hájek z Libočan, Bohuslav Balbín, František Palacký, Julius von Schlosser a další, názory cituje Krása 1974, s.61
  3. Gertrud Smola: Das Grabgewand Herzog Ernsts des Eisernen: ein Samtbrokat des frühen 15. Jahrhunderts by Gertrud Smola. Joanneum Graz 1969
  4. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2.. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s. S. 56.
  5. KRÁSA 1974, s. 61-67
  6. KOLÁČNÝ 2006, reprodukce s. 55

Literatura
  • Ivan Koláčný, Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Elka Press Praha 2006, s. 51–55. ISBN 80-902745-9-5
  • Gertrud Smola: Das Grabgewand Herzog Ernsts des Eisernen : ein Samtbroat des frühen 15. Jahrhunderts. Joanneum Graz 1969
  • D´Arcy Jonathan Dacre Boulton, The Knights of the Crown, Boydell Press 2000, ISBN 0-85115-795-5
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.