Točenice
Točenice je v heraldice věnec vytvořený z konců přikryvadel (poetičtěji se popisuje jako kapesník, který dala milá rytíři, když odjížděl do ciziny) a položený přes helmu tak, aby držel přikryvadla na přilbě.
Heraldika
V heraldice se začínají točenice objevovat současně s přikryvadly. Zobrazují se střídavě ve stejných tinkturách (barvách), jako mají přikryvadla[1] (výjimky se hlásí při blasonování). Výjimečně mívají točenice více než dvě tinktury.
Točenice slouží především k zamaskování přechodu mezi přilbou a klenotem. Někdy mohou být doprovázeny tzv. feflíky, což jsou vlající šňůrky, které z točenice vystupující.[1]
Někdy se točenice stává i heraldickou obecnou figurou, to znamená že se objevuje ve štítu.
Korunky
Později byly točenice nahrazeny helmovními korunkami, které mají stejný účel. Oproti točenicím však byly udělovány: nejprve panovníkům a posléze nahradily točenice prakticky úplně (podle zákona zavedeného Marii Terezii byly točenice udělovány už jen měšťanům).[zdroj?] Tyto korunky neměly hodnostní charakter – neukazovaly tedy na stav erbovníka.[1]
Nejoblíbenější byla korunka helmovní (s viditelnými třemi listy), korunka pohanská (s pěti viditelnými listy) a občas se objevuje na přilbě i koruna knížecí (tu je možno chápat jako hodnostní). Výjimečně byla na přilbě použita i koruna trnová.[1]
Reference
- BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7. Kapitola Znak a jeho součásti, s. 23.