Svatopluk Rada

Svatopluk Rada (21. září 1903 Zlín [1]– 18. dubna 1952 Praha)[2][3] byl báňský profesionál, tajný agent a poválečný vládní zmocněnec pro těžbu uranu. Za druhé světové války se jako vědecký specialista pohyboval napříč zeměmi Evropy a Asie, kde zajišťoval zpravodajské služby Spojencům. Svou poválečnou budoucnost spojil s politikou KSČ, což se mu stalo osudným. Kumulací několika strategických funkcí a problematickou nekomunistickou minulostí se v roce 1952 stal jednou z obětí stranických čistek uvnitř KSČ.

Ing. Svatopluk Rada
Narození21. září 1903
Zlín
Úmrtí16. dubna 1952 (ve věku 48 let)
Praha
Povoláníhavíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Předválečná profesní kariéra

Narodil se v rodině zlínského učitele Hugo Rady a jeho manželky Marie, rozené Šmídové.[2]

Promoval na Vysoké škole báňské v Příbrami roku 1928. Následně se specializoval na průzkum a hodnocení ložisek nerostných surovin, zejména uhlí. Stal se asistentem na báňské škole, pracoval v ostravsko-slezském důlním revíru, později také na Donbasu a na Balkáně. V druhé polovině třicátých let působil v Turecku a následně v Bulharsku a Jugoslávii.[3]

Spolupráce s tajnými službami

Rada plynně hovořil anglicky, německy, rusky, bulharsky a částečně srbsky. Narůstající mezinárodní napětí učinilo ze společensky obratného, oborově uznávaného a často cestujícího Rady ideálního partnera pro tajné služby. Prvorepubliková československá tajná služba ho proto využila k tomu, aby v oblasti Turecka, Bulharska a Jugoslávie vytvořil síť tajných agentů.

Jeho činnost pro československou exilovou vládu pokračovala i během let 1941–1942, kdy působil jako zástupce Bata Shoe Company v Indii. V návaznosti na to začal postupně spolupracovat s tajnými zpravodajskými službami Francie, Británie a Sovětského svazu. Plukovník Rudolf Bulander, tehdejší šéf československé vojenské mise v Sofii, ho v té souvislosti označil za „prvotřídního odbojářského pracovníka“. V létě roku 1943 se přes Palestinu a Írán dostal do SSSR. Zde se stal součástí jednotky československé exilové armády, formované pod velením generála Heliodora Píky.[3] V Sovětském svazu se Rada společně se svou manželkou také společensky sblížili s některými československými komunisty. Vysloveně důvěrné osobní přátelství navázali s Rudolfem Slánským a jeho manželkou.[4]

Poválečné události

Bezprostředně po válce se s Radou předběžně počítalo do křesla ministra průmyslu. Nakonec se však stal generálním ředitelem všech znárodněných československých dolů, tj. ředitelem Ústřední báňské správy na ministerstvu průmyslu. Byl také jedním z klíčových představitelů Stálé smíšené československo-sovětské komise v Praze, která dohlížena na plnění dodávek uranové rudy pro SSSR a řídila národní podnik Jáchymovské doly. V letech 1949–1951 působil také jako náměstek ministra průmyslu.

Kumulace řady vysokých funkcích v jednom z klíčových odvětví národního hospodářství předznamenala zájem komunistické Státní bezpečnosti. Od roku 1949 byl monitorován hned v několika souvislostech. Rostoucí paranoia z americké špionáže byla příčinou potenciální nedůvěry s ohledem na Radovy předválečné i válečné kontakty na západní zpravodajské agentury a generála Heliodora Píku.[4] Kritické pohledy začalo způsobovat i neefektivní fungování národního podniku Jáchymovské doly, z čehož začal být podezříván rovněž Svatopluk Rada. Sám některé pochybnosti nechtěně přiživoval i tím, že přes svou oddanost komunisty doporučoval na některá místa i politicky nespolehlivé osoby, odborně zdatné v báňském hospodářství.[5]

Zatímco v rámci Akce Budování se Státní bezpečnost snažila nepříliš úspěšně udělat pořádek přímo v podniku Jáchymovské doly,[6] rozpracovala rovněž samostatnou Akci Svatopluk,[7] shromažďující informace o možných protistátních aktivitách samotného Rady. Další vývoj pak ovlivnilo zatčení Rudolfa Slánského, generálního tajemníka ÚV KSČ, také však Radova blízkého spolupracovníka a přítele. Už v měsících předcházejících tomuto zatčení pociťoval Rada jisté napětí a kariérní rizika. Vůči možným potížím se i snažil pojistit. Po zatčení Slánského v listopadu 1951 však události nabraly rychlý spád. Svatopluk Rada začal být označován za odrodilce, který o Slánského údajné protistátní činnosti dlouhodobě věděl a kryl ji.

Dne 5. dubna 1952 bylo prvně navrženo Radovo zatčení, z neznámých důvodů nakonec odvolané. Od 16. dubna už ale nesměl opustit svou vilu v Praze na Smíchově. Dva dny nato později zemřel za nevyjasněných okolností, oficiálně prohlášených za sebevraždu zastřelením. Pozdější prezident republiky Antonín Zápotocký o tomto incidentu prohlásil, že byl zbytečný. Více světla však do události nepřineslo ani pozdější prošetřování z roku 1963.[8]

Během následného vykonstruovaného Procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským byl v té době již nežijící Rada smyšleně označen za přisluhovače západního imperialismu, který měl významný negativní vliv na celé československé hornictví.[9]

Odkazy

Reference
  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
  2. Matrika narozených Zlín, 180-1915, snímek 393, záznam o nar. a křtu + pozn. o úmrtí [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
  3. ZEMAN, Zbyněk. Na uranu záleží. Praha: Academia, 2020. 426 s. ISBN 978-80-200-3072-6. S. 207.
  4. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 246.
  5. ZEMAN, Zbyněk. Na uranu záleží. Praha: Academia, 2020. 426 s. ISBN 978-80-200-3072-6. S. 208–211.
  6. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 145–147, 152, 153.
  7. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 245–248.
  8. BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 248.
  9. Proces s Rudolfem Slánským. Den první: zahájení procesu a výslech Rudolfa Slánského, Archiv Českého rozhlasu.

Literatura
  • BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2.
  • ZEMAN, Zbyněk. Na uranu záleží. Praha: Academia, 2020. 426 s. ISBN 978-80-200-3072-6.

Související články


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.