U Svatého Kamene

U Svatého Kamene je základní sídelní jednotka v katastrálním území Rychnov nad Malší, které je součástí obce Dolní Dvořiště (okres Český Krumlov, Jihočeský kraj).

U Svatého Kamene
Poutní kostel Panny Marie Sněžné ve Svatém Kameni
Lokalita
Zeměpisné souřadnice48°39′15″ s. š., 14°29′33″ v. d.
U Svatého Kamene
Další údaje
Kód ZSJ144231
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér poutního kostela Panny Marie Sněžné ve Svatém Kameni
Interiér v kostele ve Svatém Kameni

Jedná se především o poutní místo s kostelem Panny Marie Sněžné.

Historie poutního místa

Podle tradice se tu na velkých balvanech kolem roku 1500 zjevila Panna Maria s Ježíškem. Odtud název "Svatý kámen". Kámen, na němž Madona seděla, se prý později rozpůlil na znamení pravdivosti zjevení a dvě části se mají od sebe vzdalovat. Až budou kameny od sebe vzdáleny tak, že tam projede vozka z koněm, má nastat soudný den.

První zpráva o zázračném uzdravení pochází z roku 1634, kdy se uzdravila tříletá dcerka zedníka Šimona Stepingera. Roku 1655 zde nechala abatyše klarisek z Českého Krumlova Anna Kristýna Pöperlová postavit poutní kostelík, kterému darovala obraz Panny Marie Sněžné. Souběžně se stavbou kostela probíhala i stavba malého ženského kláštera klarisek, přiléhající k východní straně kostela. V roce 1707 byl instalován zvon a roku 1709 přibyla kaple nad pramenem. V 1. polovině 18. století byla kaple rozšířena na velký kostel. 5. srpna 1744 byl kostel slavnostně vysvěcen, dostal 4 oltáře a kazatelna. V roce 1782 byla kaple uzamčena po výnosu Josefa II. o zrušení kláštera klarisek v Českém Krumlově, znovu byla otevřena až v roce 1790. V roce 1801 se stal patronem Svatého Kamene kníže Josef Schwarzenberg koupí rychnovského panství. V letech 1848–1854 působila při poutním kostele kongregace redemptoristů, vyhnaných z Vídně, v letech 1895–1924 kongregace petrinů a po nich až do roku 1950 opět redemptoristů. Podle soupisu poutních míst v díle Des Osterreichers Wallfahrtsorte z roku 1913 od rakouského kněze Alfreda Hoppeho byl Svatý Kámen v té době třetím nejnavštěvovanějším poutním místem v jižních Čechách (po bechyňském klášteře a Dobré Vodě) s počtem 9-10,5 tisíc svatých přijímání za rok.[1]

Po pouti v roce 1948 místní farář Mika uprchl před zatčením za hranice[2] a po roce 1948 následovala zkáza poutního místa, budova chátrala, interiér kostela byl vydrancován. Kostel sloužil k ustájení ovcí, jeho věž pak jako strážní hláska Pohraniční stráže. Roku 1975 byla zbořena tři ramena ambitů s tzv. klášteříčkem, přiléhajícím ke kostelu. V Rakousku, vpravo od silnice mezi Dolním Dvořištěm a Freistadtem byla v roce 1984 postavena téměř přesná replika tohoto kostela, včetně obou kamenů. Po roce 1989 byla za spolupráce Čechů, Rakušanů a Němců obnovena budova kostela, jeho interiér však již byl nenávratně zničen a nedochovalo se z něho prakticky nic. Obnoveny byly hlavní poutě, které se konají 5. srpna (posvěcení kostela) a 15. srpna (Nanebevzetí), kromě toho každou neděli od května do října mše svatá česky a německy.[3]

Památky

Odkazy

Reference
  1. HOPPE, Alfred. Des Osterreichers Wallfahrtsorte. Wien: [s.n.], 1913.
  2. LOPATA, Václav. Svatý Kámen - Tajemný kamenný blok uprostřed kaple. NaCestu. Roč. 5, čís. 4, s. 10–14.
  3. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa českobudějovické diecéze a jejich proměny ve 20. století. Te Deum. Roč. 2011, čís. 2. Dostupné online.

Literatura
  • Černý Jiří: Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, České Budějovice 2004.
  • Hoffelner J. – Spörker H.: 500 Jahre Wallfahrt zum Heiligen Stein, Freistadt 2000.
  • Zíka Jan: U Sv. Kamene, České Budějovice 1948.
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kaplickém. Praha: [s.n.], 1921.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.