Dobrá Voda (Horní Stropnice)

Dobrá Voda (německy Brünnl) je místní část Horní Stropnice a poutní místo. V roce 2011 zde trvale žilo 84 obyvatel.[2] V Novohradských horách je na severovýchodním svahu Kraví hory barokní kostel jako dominanta lokality viditelná za jasného počasí až z Budějovicka, Třeboňska atd. Dobrá Voda byla pro svou mírně radioaktivní vodu a polohu lokality s nejčistším vzduchem v Čechách vyhledávána jako lázeňské místo. Byla nejnavštěvovanějším poutním místem v českobudějovické diecézi, kam přicházeli poutníci nejen z Čech a Rakouska, ale i z Bavorska, Moravy a z Uher.

Dobrá Voda
Centrum Dobré Vody s kostelem
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Stropnice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°44′27″ s. š., 14°43′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel84 (2011)[1]
Katastrální územíDobrá Voda u Horní Stropnice (1,31 km²)
Nadmořská výška695 m n. m.
PSČ374 01
Počet domů23 (2011)[1]
Dobrá Voda
Další údaje
Kód části obce44172
Kód k. ú.644170
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1259.[3]

Dobrá Voda i nedaleká Hojná Voda byly založeny jako lázeňská a poutní místa. Léčivé účinky zdejších pramenů byly známé od pradávna. Na konci 17. století se pasáčkovi z Bedřichova zjevila nad jedním pramenem Panna Maria. Krátce na to zde došlo k několika zázračným uzdravením. Osada se tak rozrostla, že 30. června 1707 byla povýšena na město. Protože sem proudily davy lidí, nechal zde hrabě Vojtěch Languevela Buquoy postavit chrám Panny Marie Těšitelky (17081715), faru a lázně. Vedle chrámu, zasvěceného Panně Marii Těšitelce, od neznámého stavitele, byl v roce 1718 postaven zámeček, buquoyská rezidence, v roce 1747 přibyla škola.

Poutní sezóna trvala od sv. Floriána do sv. Linharta (5. května až 6. listopadu), přičemž každoročně přicházely desetitisíce poutníků (v prvních letech po postavení chrámu se odhadovalo až 60 tisíc lidí). Poutní procesí z Čech i Dolního Rakouska přicházela až do roku 1938. Po roce 1945 bylo obyvatelstvo městyse Dobrá Voda vystěhováno a začalo bourání budov, včetně buquoyské rezidence. Byl zasypán i hlavní pramen a hrozilo zboření kostela. V šedesátých letech byla na několik let tradice poutí obnovena. Za normalizace začala Dobrá Voda opět upadat. Po roce 1989 ožila zásluhou turistického ruchu a zásluhou rakouských účastníků bohoslužeb.

Pamětihodnosti

  • Kostel Panny Marie Těšitelky – U kostela je do dvou malých kašen vyveden pramen čisté vody. Nacházejí se v čelním záběru kovaných mříží pod hlavním vchodem do kostela s trojitým schodištěm.
  • Fara

Galerie

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190.

Literatura

  • Černý Jiří: Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, České Budějovice 2004.
  • Kroupa Stanislav: Hory pout zbavené

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.