Wolfgang z Řezna

Podle životopisu, který napsal roku 1050 benediktinský mnich Otloh z kláštera sv. Jimrama v Řezně, [1] pocházel Wolfgang z aristokratické rodiny hrabat z Pfullingenu ve Švábsku. V sedmi letech vstoupil do slavné klášterní školy benediktinů na ostrově Reichenau. Tam se spřátelil s pozdějším císařem Jindřichem II. z rodu Babenbergů, bratrem pozdějšího biskupa Poppa, poznal také italského gramatika Stefana z Novary. Roku 956 byl Wolfgang pozván do katedrální školy v Trevíru, kde poznal opata Ramwolda a naučil se mnišskému životu v askezi. Roku 964 Wolfgang vstoupil v Einsiedeln do řádu benediktinů, roku 968 jej svatý Oldřich Augsburský (Ulrych) vysvětil na kněze. Odtamtud odešel jako misionář do Uher a Panonie. Po smrti řezenského biskupa Michala roku 972 byl pozván na jeho místo a věnoval se zakládání kostelů i misijní činnosti. Ve stáří se odebral jako poustevník do Bavorska a dále do Solné komory, kde se vydal na inspekci opatství v Mondsee, pobýval v okolí jezera Wolfgangsee. Údajně u kaple sv. Otmara v Pupping byl zastižen pohany a ubit sekerou. Jeho tělo bylo převezeno do kostela sv. Jimrama v Řezně.

Kostel sv. Wolfganga v Hnanicích

Svatý Wolfgang je uctíván zejména v Německu (je spolupatronem Bavorska a města Řezna), v Rakousku je centrem úcty poutní kostel v obci Sankt Wolfgang na břehu jezera Wolfgangsee v Solné komoře, dalšími jsou jeho misijní země Tyrolsko, Slovinsko, Maďarsko a české země. Od středověku mu byly zasvěceny desítky kostelů, kaplí nebo oltářů. Mezi nejstarší sochařské památky patří gotická náhrobní deska se sochou sv. Wolfganga v kostele sv. Jimrama v Řezně. K nejcennějším středověkým vyobrazením v malbě patří deska se sv. Wolfgangem od Mistra Theodorika v kapli sv. ostatků na hradě Karlštejně. Pověrečné úctě se odedávna těšily tzv. Wolfgangovy kameny v místech, která údajně navštívil. Poutníci na ně pro svou ochranu mají šlápnout. Jsou obdobou kamenů, uctívaných u nás jako šlépěje sv. Vojtěcha.

V roce 1873 byla přenesena část ostatků do svatovítské katedrály v Praze.[2]

Wolfgang bývá vyobrazen v biskupském oděvu s insigniemi (berlou a mitrou) v legendárních scénách, model kostela v jeho ruce symbolizuje, že byl zakladatelem kostelů a kaplí. Jindy udílí požehnání nebo křtí pohany. V mučednické scéně bývá vyobrazen v momentu, kdy je napaden tesařskou nebo řeznickou sekyrou-širočinou. V reprezentačních scénách drží jako poznávací atributy model kostela a sekyru. Ve dvojicích bývá vyobrazen se svým světitelem sv. Oldřichem, někdy se sv. Benediktem, protože je patronem řádu benediktinů, v českých zemích také se sv. Vojtěchem.

• 
  Wolfgangova krypta
• 
  Gotický náhrobek v Řezně
• 
  Tvář z řezenského náhrobku
• 
  Relikviář v kryptě
• 
  Theodorikův obraz na Karlštejně
• 
  Wolfgang s ďáblem z Pacherova oltáře
• 
  Socha z Pacherova oltáře v Skt. Wolfgangu
• 
  Sv.Wolfgang a Oldřich, Hallstatt
• 
  Mariánská kaple Kájov
• 
  Kaple v místě úmrtí v Puppingu
• 
  Wolfgangův kámen, Kladenské Rovné

• BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.

• Seznam kostelů zasvěcených svatému Wolfgangovi
• Seznam kaplí zasvěcených svatému Wolfgangovi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfgang z Řezna na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Volfgang v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

• Max Georg Kellner, heslo WOLFGANG, Bischof von Regensburg, OSB v Biographish-Bibliographish Kirchenlexikon
• Karl Uhlirz, heslo Wolfgang (Bischof von Regensburg) v Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Sv. 44, Duncker & Humblot, Leipzig 1898, S. 118–123.