Hnanice

Starobylá obec se nachází na státní hranici s Rakouskem. První písemné zmínky o obci se datují k roku 1201 v listině pro nově zřízený premonstrátský klášter v Louce u Znojma, při darování desátků z hnanických vinic rytířem Rudgerusem klášteru.

Nejvýznamnější stavbou a také kulturní památkou, je kostel sv. Wolfganga v centrální části obce, jež byl vystavěn v r. 1483 a vysvěcen v roce 1510. Malá kaple byla chrámem Páně sedmi bratrů – svobodníků, kteří založili Hnanice. V kapli jsou 2 studny, k nimž se váže pověst o zázračné a léčivé vodě – Pověst „O studánce sv. Wolfganga“. Na pohraničním svahu na rakouské straně stál kdysi kostel, který známé studánce sv. Wolfganga přinášel značné příjmy – Pověst „O svatém kameni“. V hnanickém lese, ve skromné chýši, žil zbožný poustevník jménem „Daníž“. Sbíral léčivé byliny, aby jimi vypomáhal lidem v nemoci. Pramen, který vyvěral nedaleko jeho chýše, jmenuje se „Danížova studánka“. Podle něj je pojmenován potok Daníž protékající obcí. V r. 1563 byly Hnanice městečkem. V r. 1743 udělila císařovma Marie Terezie Hnanicím privilegium pořádání týdenních trhů. Roku 1812 byla otevřena v obci první německá škola, protože v obci žili jen občané německé národnosti. V r. 1849 bylo do katastru obce začleněno „Devět mlýnů“ z katastru rakouské obce Mitter-Retzbach. V období první republiky těžily Hnanice z návštěvníků obce a turistického ruchu.

V r. 1938 byla obec přičleněna k Rakousku a tento stav trval do roku 1945. Po skončení II. světové války došlo k vysídlení občanů německé národnosti a dosídlení obce obyvateli z různých krajů republiky. Na památku bojů o celnici, kdy v boji padl 22. září 1938 por. Otmar Chlup, první oběť fašismu na Znojemsku, byl postaven v roce 1946 v místě, kde u hranice padl, památník Otmara Chlupa.

Hnanice se po válce postupně vylidňovaly, až na 219 obyvatel v 75 obytných domech. Po roce 1990 došlo opět k nárůstu počtu obyvatel obce.

Díky rozkvětu turistiky a vyhlášení krajiny v západní části katastru obce Národním parkem Podyjí v roce 2001, vznikly nové služby, které zde dříve vzhledem k hraničnímu pásmu být nemohly. V obci je sklepní ulička patřící k nejmalebnějším ve Znojemské vinařské podoblasti. Hnanice jsou také obvyklým výchozím místem pro návštěvu nekrásnější vinice v České republice – Šobes, nacházející se v lesním masivu na ostrohu nad řekou Dyjí, která jej obtéká ze tří stran.

Do roku 2014 zastával funkci starosty Jiří Musil, od roku 2014 vykonává funkci starosty Bc. Martin Dvořák.

• Kostel svatého Wolfganga – mohutný pozdně gotický trojlodní chrám s věží a kaplí svatého Linharta, pocházející z konce 15. století. K východní straně trojlodí přiléhá studniční kaple, tvořená původním malým kostelem svatého Wolfganga z konce 13. století. Uvnitř kaple se nachází studna, které byly připisovány léčebné a zázračné účinky. Až do konce 18. století chrám sloužil jako poutní místo.
• Boží muka z konce 17. století u kostela
• Výklenkové kapličky z počátku 19. století
• Sloup se sochou Panny Marie z roku 1887 na návsi
• Barokní obecní sýpka
• Kamenný jez na řece Dyji, lokalita Devět mlýnů

• 
  hraniční přechod Hnanice–Mitterretzbach
• 
  kříž u vjezdu do obce
• 
  obecní sýpka

• Římskokatolická farnost Hnanice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnanice na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Hnanice
• Hnanice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)