Demetrios ze Soluně

Podle hagiografických legend (písemná forma jeho legendy pochází z 9. století) byl synem římského prokonzula v Soluni. Díky svým schopnostem dostal vysoký státnický post (prokonzul, místodržitel řecké provincie Achaia). Protože však odmítal pronásledovat křesťany, ba dokonce křesťanství šířil a podporoval, dal ho Maximinian Daius, spoluvladař císaře Diokleciána, v Sirmiu v provincii Ilyria uvěznit a později ve vězení zabít. Zemřel probodnutý kopími nebo snad mečem zřejmě 26. října 306.[1] Spolu s ním byl zabit i mladý křesťan Nestor, jehož Demetrios podporoval v boji proti gladiátorovi Liovi, který byl císařovým oblíbencem.

Bazilika Hagios Demetrios v Soluni je centrum Demétriovy úcty, byla postavena v 5. století; později nalezené relikvie sem byly přeneseny ze Sirmia v době ohrožení Sirmia Avary. Jsou v bazilice uloženy ve stříbrném zlaceném sarkofágu z 18. století. Jelikož produkují voňavou tekutinu, svatý Demetrios bývá označován jako Myrotočivý (církevněslovansky Myrotočec) či Myromvonný. Svatá kaple Bukoleonského paláce v Konstantinopoli (Istanbulu) obsahovala zázračnou ikonu ronící svatý olej, ta ale byla roku 1204 uloupena křižáky. Zasvěcení kostelů Demetriovi je časté v Řecku, Srbsku, Rusku, Bulharsku, Makedonii, koptském Egyptě, Etiopii, Gruzii a v Sýrii.

Největší úctě se Demetrios těšil ve středověku jako voják a příslušník vojska Kristova, ochránce a patron vojáků při křížových výpravách. Svatý Demetrios je také považován za ochránce a patrona města Soluň, v Byzanci byl uctíván také jako obránce vlasti. Byl též jedním z patronů a ochránců cyrilometodějské mise. Svatí Cyril a Metoděj (nebo některý z jejich žáků) napsali na jeho počest kánon (Kánon na počest svatého Dimitra Soluňského). Jeho svátek se v Uhrách slavil 26. října podle byzantského kalendáře, a ne podle latinského kalendáře, což mnozí považují za důkaz, že vychází z cyrilometodějské mise, a co zároveň dokazuje byzantský ráz této mise.

Bývá vyobrazen jako mladý voják římské legie, stojící pěší rytíř v destičkové zbroji s kopím (nebo s mečem) a štítem, bezvousý či s krátce střiženým plnovousem a krátkými, často vlnitými vlasy. U nohou může mít škorpióna. Někdy také jako jezdec na koni, na bulharských ikonách kopím zabíjí bulharského cara Kalojana, případně ve dvojici jezdců jede na červeném koni, zatímco svatý Jiří má bělouše. V pozadí bývá vyobrazena Bílá věž v Soluni (od 16. století). Ve skupině římských vojáků bývá rozlišen jen jmenovkou.

Je patronem:

• města Soluň, Sremska Mitrovica, Benátky, Sofie
• byzantští císaři
• vojáci, rytíři

Po Demetriovi je pojmenováno město Dmitrijev-Lgovskij v Kurské oblasti v Ruské federaci.