Svatá Kateřina (Chudenín)

Svatá Kateřina je původně samostatná obec, dnes místní část obce Chudenín v okrese Klatovy, ležící necelých 6 km západně od Nýrska nedaleko hranice s Německem. Někdejší královácká rychta, jedna z osmi na Šumavě (její obyvatelé byli poddanými krále). Leží ve svahu nad údolím Chodské Úhlavy, za ním se pak terén strmě zvedá směrem ke Královskému hvozdu. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[2]

Svatá Kateřina
škola a kostel, okolo roku 1915
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChudenín
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°16′23″ s. š., 13°3′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel17 (2011)[1]
Katastrální územíSvatá Kateřina u Chudenína (10,05 km²)
Nadmořská výška630 m n. m.
PSČ340 22
Počet domů10 (2011)[1]
Svatá Kateřina
Další údaje
Kód části obce54704
Kód k. ú.654701
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654.[3]

Osada byla založena asi v 16. století na zemské obchodní stezce spojující Čechy s Bavorskem, na nejnižším místě Královského hvozdu při samé zemské hranici. Podle farní kroniky byl v roce 1604 položen základ kostela svaté Kateřiny, po němž dostala obec jméno. Podle urbáře z roku 1617 patřilo ke Svaté Kateřině 17 stavení.[4] Od roku 1816 byla ve vsi škola, od roku 1857 fara. Před začátkem druhé světové války měla ves 98 stavení a 583 obyvatel.

Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno. V 50. letech byl uzavřen hraniční přechod, obec se ocitla na okraji hraničního pásma (od 70. let procházely příhraniční dráty ze tří stran přímo za posledními domky vsi), čímž nastalo postupné ničení vsi. Fara už nestojí, kostel v 60. letech odstřelilo vojsko. Devadesát procent zástavby v období socialismu zaniklo, obyvatel ubylo ještě více.

Územní příslušnost
  • k 1. lednu 1948 patřila obec Svatá Kateřina, osada Radošín, osada Webrův a Lindlův Dvůr pod správní okres Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad, železniční stanice a nákladiště Nýrsko, stanice sboru národní bezpečnosti Chudenín. K 22. květnu 1947 bylo v obci Svatá Kateřina sečteno 130 přítomných obyvatel.[5]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Svatá Kateřina, osada Radošín, osada Webrův a Lindlův Dvůr do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[6]
  • k 1. lednu 1950 patřila obec Svatá Kateřina pod matriční úřad Místního národního výboru v Nýrsku[7]
  • v r. 1950 byl název osady Radošín zrušen, protože osada zanikla, pro osadu Webrův a Lindlův Dvůr byl stanoven název Dvorky[8]
  • k 1. červenci 1952 měla samostatná obec Svatá Kateřina části : 1. Dvorky, 2. Svatá Kateřina[9]
  • k 1. lednu 1955 patřila osada Svatá Kateřina, osada Dvorky do obce Uhliště[10]
  • k 1. červenci 1960 se stala osada Dvorky místní částí osady Uhliště, osada Uhliště a Svatá Kateřina patřila pod správu Místního národního výboru Chudenín, okres Klatovy, kraj Západočeský[11]

Současnost

Dnes zůstávají ze vsi kromě dvou domů na bývalé návsi jen tři domky při silnici II/191 k hranici a pár izolovaně stojících domků roztroušených různě v prostoru bývalé vsi. Kostel svaté Kateřiny zanikl bez výraznějších stop (stával na bývalém hřbitově), zbytky hřbitova (dnes březový hájek vedle návsi) byly pietně upraveny po roce 1990. Také náves dnes nepůsobí původním dojmem, neboť až na část východní strany byla všechna zástavba demolována, prostor narušilo také napřímení a rozšíření silnice k hranici po roce 1990. Fara, škola i celnice zanikly rovněž.

V roce 1993 zde byl obnoven silniční hraniční přechod Svatá Kateřina – Rittsteig (Neukirchen beim Heiligen Blut) s novou celnicí.

Na louce asi ¾ km jihozápadně od vesnice roste památný strom – Lípa u Svaté Kateřiny. Do katastru Svaté Kateřiny zasahuje jeden z fragmentů přírodní památky Královský hvozd (část údolí Chodské Úhlavy).

Pamětihodnosti
  • Hradiště Hradčany

Fotogalerie
  • křižovatka se silnicí II/191
  • penzion Račín
  • bývalý hřbitov
  • pamětní kříž

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 229.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 286.
  4. MARTAN, Miloslav. Šumava. 3. vyd. Plzeň: Kletr, 1993. 125 s. ISBN 80-900319-8-6. S. 26.
  5. Seznam obcí v zemi České k 1.lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 58, položka 15., strana 216., 239.
  6. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 37., položka 103, strana 221., 254.
  7. Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 23., položka 11.
  8. Vyhláška ministra vnitra číslo 13 ze dne 9. února 1951, částka 8, o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 46.
  9. Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 35., položka 102.
  10. Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad, Ministerstvo vnitra S. 97, položka 111.
  11. Seznam obcí v ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 72., 341. a 345.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.