Svatá Alžběta (Banát)
Svatá Alžběta (česky též Lizabeta, rumunsky Sfânta Elizabeta, německy Sankt Elisabeth, Elisabethfeld) je nejstarší, již zaniklá česká vesnice v rumunském Banátu, nacházející se nedaleko Svaté Heleny. Vesnice byla založena prvními dvěma vlnami českých přistěhovalců v letech 1820 až 1823 a zanikla roku 1847, když se obyvatelé kvůli nedostatku vody odstěhovali do Svaté Heleny. Dnes se na místě tehdejší vesnice nacházejí pouze švestkové sady. Dostat se tam lze po červené turistické značce Klubu českých turistů ze Svaté Heleny směrem na Gerník (asi 30 minut).
| Svatá Alžběta Sfânta Elizabeta | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°41′37″ s. š., 21°43′7″ v. d. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Caraș Severin |
  Svatá Alžběta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 0 km² |
| Počet obyvatel | opuštěno |
| Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
| Etnické složení | Češi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
80 rodin přistěhovalců z Klatovska, Domažlicka, Kladenska a Čáslavska se do dosud neobydlené části Banátu nechalo zlákat pod slibem přidělení půdy, osvobození od vojenské služby, roboty a daní jistým podnikatelem se dřevem Magyarlym, který pocházel z Oravice. Na svých vozech cestovali skoro dva měsíce. Kolonizace tohoto území z ostatních částí Rakouské říše byla podporována říšskými zákony, protože byla považována za potřebnou k ochraně Banátské vojenské hranice pro případ turecké expanze. Tato první vlna přistěhovalců z Čech se dělila na tři skupiny. První opustivši Čechy v letech 1820-1821 a druhá roku 1823 založily Svatou Alžbětu, třetí z roku 1824 nedaleko Svatou Helenu. Obě vsi čítaly v době založení dohromady 338 lidí, jejich jména byla údajně zvolena podle jmen Magyarlyových dcer. Svatá Alžběta měla původně převážně římskokatolické obyvatelstvo, Svatá Helena evangelické. Magyarly však roku 1826 zastavil lesní práce a i s nářadím zmizel neznámo kam a obyvatelé se museli přeorientovat na malorolnictví. Roku 1826 byli obyvatelé obou vesnic na svou žádost přijati do svazku vojenských pohraničníků 13. rumunsko-banátského pohraničního okruhu. Svatá Alžběta již roku 1847 zanikla kvůli nedostatku vody a její obyvatelé se přestěhovali do Svaté Heleny.[1] Další české vesnice a kolonizační vlny již vznikaly přímo z popudu rakouské vojenské správy a uherské vlády.[2]
Reference
- Barbora Kašová: Žárovka č. 12: Zájezd do Rumunska, Farnosti Jimramovska, farní časopis, 26. 2. 2009, rozhovor s Jolanou Budigovou
- Karpatské pastorle – Z historie českého osídlení Banátu Archivováno 21. 9. 2008 na Wayback Machine, z: Jaroslav Svoboda: Česká menšina v Rumunsku, vydalo Sdružení Banát, 1999, edice Češi na Balkáně
Související články
Externí odkazy
- Češi v Banátu
- Návštěva Svaté Heleny, reportáž z expedice Roadtrip 2007 – návštěva Banátu