Sulfid měďný

Sulfid měďný je anorganická sloučenina se vzorcem Cu2S. V přírodě se vyskytuje jako minerál chalkocit (dříve nazývaný chalkosin). Jeho skutečné složení se pohybuje od Cu1,997S po Cu2,000S.[2]

Sulfid měďný

Krystalická struktura chalkosinu, minerálu tvořeného sulfidem měďným

Obecné
Systematický název Sulfid měďný
Anglický název Copper(I) sulfide
Německý název Kupfer(I)-sulfid
Sumární vzorec Cu2S
Vzhled olověně šedý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 22205-45-4
PubChem 62755
ChEBI 51114
SMILES [Cu+].[Cu+].[S-2]
InChI 1S/2Cu.S/q2*+1;-2
Číslo RTECS GL8910000
Vlastnosti
Molární hmotnost 159,16 g/mol
Teplota tání ~1 130 °C (~1 400 K)
Hustota 0,895 g/cm3
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		 slabě rozpustný v HCl, rozpustný ve vodných roztocích NH3 a KCN, rozklad v HNO3 a H2SO4
Součin rozpustnosti 2,5×10−48[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava a reakce

Cu2S se dá připravit zahříváním mědi v kapalné nebo plynné síře nebo v H2S.

2 Cu + S → Cu2S

Reakce u práškové mědi probíhá rychle, zatímco u granulované mědi je potřeba mnohem vyšší teplota.[3] Sulfid měďný reaguje s kyslíkem za vzniku SO2:[4]

2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2

Vzniká též jako odpadní produkt při výrobě methanu ze sirouhlíku a sirovodíku:

CS2 + 2 H2S + 8 Cu → CH4 + 4 Cu2S.

Při výrobě mědi se dvě třetiny roztaveného sulfidu měďného přemění touto reakcí na oxid, který zreaguje se zbylým sulfidem za vzniku kovové mědi:[4]

Cu2S + 2 Cu2O → 6 Cu + SO2

Struktura

Cu2S má dvě formy: při nižších teplotách existuje v monoklinické formě, která má komplexní strukturu s 96 atomy mědi v jednotkové buňce,[5] při vyšších teplotách v hexagonální formě, jež je stabilní nad 104 °C.[6]

Existuje i nestechiometrická fáze (minerál djurleit) se vzorcem Cu1,96S (ve skutečnosti se složení pohybuje v rozmezí Cu1,934S-Cu1,965S) a má monoklinickou strukturu s 248 atomy mědi a 128 atomy síry v buňce.[5] Cu2S a Cu1,96S mají podobný vzhled a je velmi nesnadné je od sebe rozlišit.[7]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(I) sulfide na anglické Wikipedii.

  1. http://slideplayer.cz/slide/2814261/10/images/33/Sou%C4%8Diny+rozpustnosti+Z%C3%A1klady+l%C3%A9k.+chemie+Kapaliny+a+plyny+2013/2014.jpg
  2. Potter, R. W. An electrochemical investigation of the system copper-sulfur. Economic Geology. 1977, s. 1524–1542. DOI 10.2113/gsecongeo.72.8.1524. (anglicky)
  3. Blachnik R., Müller A. The formation of Cu2S from the elements I. Copper used in form of powders. Thermochimica Acta. 2000, s. 31. DOI 10.1016/S0040-6031(00)00545-1. (anglicky)
  4. Wiberg, Egon and Holleman, Arnold Frederick (2001) Inorganic Chemistry, Elsevier ISBN 0-12-352651-5
  5. EVANS, H. T. Djurleite (Cu1.94S) and Low Chalcocite (Cu2S): New Crystal Structure Studies. Science. 1979, s. 356–8. DOI 10.1126/science.203.4378.356. PMID 17772445. (anglicky)
  6. Wells A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, 5th ed., Oxford Science Publications, ISBN 0-19-855370-6
  7. Evans H.T. Copper coordination in low chalcocite and djurleite and other copper-rich sulfides. American Mineralogist. 1981, s. 807–818. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.