Subpolární pás

V zimě převládá v subpolárních oblastech studený arktický vzduch a v létě pak vzduch mírných zeměpisných šířek.

Kontinentální typ subpolárního pásu je charakteristický velmi dlouhou a studenou zimou. Léto je naopak krátké, ale relativně teplé. Teplotní rozdíly mezi zimou a létem jsou nevyšší ze všech podnebných pásů, přesahují 60 °C a v některých oblastech Sibiře až 100 °C. Při nízkých teplotách obsahuje vzduch jen malé množství vodní páry, a proto je celkové množství srážek velmi malé (ročně okolo 200 mm), soustředěné hlavně do léta. V údolních polohách mohou při stagnaci vzduchu klesat teploty vzduchu velmi nízko (-50 až -70 °C). Nejnižší teplota vzduchu -71,2 °C byla v subpolárním pásu naměřena 26. ledna 1926 v Ojmjakonu.

Oceánský typ subpolárního pásu má oproti kontinentálnímu typu malé výkyvy teplot mezi zimou a létem (do 20 °C). V zimě převládá studený arktický vzduch, přesto se jeví jako poměrně mírná oproti létu, které je chladné a během kterého převládá mořský vzduch mírných šířek.

Typickými biomy pro subpolární pás jsou tundra, lesotundra a tajga.

Na severní polokouli se rozkládá subpolární pás mezi mírným a polárním pásem nerovnoměrně přibližně od 50. rovnoběžky až k oblastem kolem severního polárního kruhu. Zaujímá tak severní části Asie, Evropy a Severní Ameriky. Na jižní polokouli se subpolární pás nachází jen v nevelkém pásu oceánů severně od pobřeží Antarktidy.

• 
  Tajga na jižní Sibiři
• 
  Tajga v Kanadě
• 
  Tundra v Aljašce
• 
  Tundra na Špicberkách
• 
  Lesotundra na Kamčatce