Subpolární pás

Subpolární pás (také nazývaný subarktický pás) je jedním z podnebných pásů Země, nacházející se mezi mírným a polárním pásem. Vyznačuje se zejména dlouhými a studenými zimami. Oproti sousednímu mírnému pásmu je zde výrazně opožděný nástup jara, které prudce přechází do krátkého léta, jenž je po pár měsících ukončeno skokovým ochlazením. Poté opět následuje dlouhá zima.

Rozšíření subpolárního pásu

Charakteristika

V zimě převládá v subpolárních oblastech studený arktický vzduch a v létě pak vzduch mírných zeměpisných šířek.

Kontinentální typ subpolárního pásu je charakteristický velmi dlouhou a studenou zimou. Léto je naopak krátké, ale relativně teplé. Teplotní rozdíly mezi zimou a létem jsou nevyšší ze všech podnebných pásů, přesahují 60 °C a v některých oblastech Sibiře až 100 °C. Při nízkých teplotách obsahuje vzduch jen malé množství vodní páry, a proto je celkové množství srážek velmi malé (ročně okolo 200 mm), soustředěné hlavně do léta. V údolních polohách mohou při stagnaci vzduchu klesat teploty vzduchu velmi nízko (-50 až -70 °C). Nejnižší teplota vzduchu -71,2 °C byla v subpolárním pásu naměřena 26. ledna 1926 v Ojmjakonu.

Oceánský typ subpolárního pásu má oproti kontinentálnímu typu malé výkyvy teplot mezi zimou a létem (do 20 °C). V zimě převládá studený arktický vzduch, přesto se jeví jako poměrně mírná oproti létu, které je chladné a během kterého převládá mořský vzduch mírných šířek.

Typickými biomy pro subpolární pás jsou tundra, lesotundra a tajga.

Rozšíření

Na severní polokouli se rozkládá subpolární pás mezi mírným a polárním pásem nerovnoměrně přibližně od 50. rovnoběžky až k oblastem kolem severního polárního kruhu. Zaujímá tak severní části Asie, Evropy a Severní Ameriky. Na jižní polokouli se subpolární pás nachází jen v nevelkém pásu oceánů severně od pobřeží Antarktidy.

Galerie

Odkazy

Literatura

  • FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2008. 119 s.
  • NETOPIL, Rostislav, a kol. Fyzická geografie I. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 273 s.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.