Struveho geodetický oblouk

Struveho geodetický oblouk (rusky (Геодезическая) дуга Струве, norsky Struves meridianbue / Struvemeridianen, anglicky Struve Geodetic Arc) je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou v Evropě zhruba podél 25. poledníku východní délky z nejsevernějšího Norska až po deltu Dunaje u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku. Od roku 2005 se jedná o kulturní památku UNESCO.

Struveho geodetický oblouk
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státBělorusko Bělorusko
Finsko Finsko
Souřadnice52°17′22″ s. š., 25°38′58″ v. d.
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv, vi
Odkaz1187 (anglicky)
OblastEvropa a Severní Amerika
Zařazení do seznamu
Zařazení2005 (29. zasedání)
Další státy: Norsko Norsko, Švédsko Švédsko, Rusko Rusko, Estonsko Estonsko, Lotyšsko Lotyšsko, Litva Litva, Ukrajina Ukrajina, Moldavsko Moldavsko

Podoba a historie

Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První zbudovaný bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.

Roku 1858 byla za pomocí těchto bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu Země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m (chyba tedy činila pouze asi 0,035 ‰).

V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států – Ruského impéria a Švédsko-norské unie. Od 90. let 20. století se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Hlavní body

Body označené * nejsou zařazeny na seznam UNESCO.

Struveho geodetický oblouk na současné politické mapě. Červenými tečkami jsou označeny body zanesené na seznam světového dědictví.
Tartuská observatoř, prvně zbudovaný bod oblouku
Bod Z na ruském ostrově Gogland
Bod Tupiški v Bělorusku

Norsko

Švédsko

Finsko

Rusko

Estonsko

Lotyšsko

Litva

Bělorusko

Ukrajina

Moldavsko

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Struve Geodetic Arc na anglické Wikipedii a Дуга Струве na ruské Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.