Stružinec (Ždírec nad Doubravou)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580, v tzv. zemských deskách uvedena její příslušnost ke statku ve Studenci ve vlastnictví Jana z Předboře.[7]

Z hlediska územně správního byl Stružinec v letech 1869–1950 veden jako obec v okrese Chotěboř, v letech 1961–1980 jako část obce Údavy a od 1. ledna 1981 je částí města, Ždírce nad Doubravou.[8]

Demografické údaje uvádí z dlouhodobého hlediska pokles počtu trvale žijících obyvatel v sídelní lokalitě, v roce 2017 je Stružinec uváděn v rámci města Ždírec nad Doubravou jako vesnička chalupářů a chatařů.[9]

V dalších letech pokračoval pokles obyvatel, k 1. červnu 2007 žilo ve Stružinci 50 osob a v roce 2013 celkem 46 osob, z toho 17 žen, evidováno 30 domů a z toho 16 trvale obydlených.[11]

• Pamětní desky vsazené do zdi hasičské zbrojnice stojící na návsi, první věnovaná hasičským sborem padlým občanům v I. světové válce 1914–1918 u příležitosti dvaceti let samostatného Československa,[12] druhá věnovaná Jaroslavu Balounovi, zastřelenému v období II. světové války dne 26. ledna 1945 u hájenky v lokalitě Ruda při trestné akci okupačních vojsk a bezpečnostních sil bývalé Třetí říše proti partyzánům operujícím v Železných horách.[13]
• Kulturní památkou je lidová zvonička z 19. století, památkově chráněná od 3. května 1958,[14] malá dřevěná stavba 6 m vysoká stojí na návsi, ze střešní krytiny vystupuje zvonová stolice se zavěšeným malým zvonem krytým jehlancovou stříškou, na ni křížek (krucifix), obklopená památkově chráněnými lípami.
• Malá sakrální stavba, z roku 1858 pocházející tzv. Boží muka, stojí pod památnými lípami před dřevěnou zvoničkou na návsi.[7]
• Památné lípy srdčité, údajně vysazené v roce 1908 k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I., pět stromů více než 100 let starých, s obvodem kmenů 240 – 365 cm a 30 m vysokých, rostoucích uprostřed návsi.[15]
• Památný strom jilm horský, z jara nápadný trsy plodů.[16]

Louky nad Stružincem jsou rozhledovým místem na část hřebene Železných hor s vrcholem Vestec (668 m n. m.), zástavba vesničky skryta za stromy (na fotografii vlevo )

Střed vesnice v nadmořské výšce kolem 590 m na svahu vyvýšeniny se zeměpisným názvem Barchanec (624 m n. m.), severo-severozápadně od vrcholu (již na katastrálním území Kohoutov u Ždírce nad Doubravou).

Rozsahem malá zástavba mezi Kohoutovským a Zeleným lesem nad údolím s potokem Barchanecký (levostranný přítok Slubice), s prameništěm bezejmenné vodoteče, pravostranného přítoku Barchaneckého potoku. V lokalitě několik plochou malých rybníčků. V georeliéfu krajiny severo-severozápadní svahy se sídelní lokalitou pod vrchem Barchanec poměrně strmé.

Nejvyšším bodem, na rozhraní s katastrálním územím Kohoutov u Ždírce nad Doubravou, je svahová kupa s vrcholem 621 m n. m., ve vzdálenosti 480 m na severovýchod (28°) od vrcholu Barchanec (624 m n. m.). Nejnižším bodem, na rozhraní s katastrálním územím obce Vítanov, je hladina potoku Slubice zhruba 546 m n. m., ve vzdálenosti asi 200 m nad soutokem s Barchaneckým potokem.[5]

Na Barchaneckém potoku vybudován rybník Januš, též Jánuš, s plochou 13 ha, zaznamenán již na mapách z let 1836–1852, rekreační lokalita.[6]

Silniční dopravě slouží silnice III/03711 odbočující ze silnice I/37 v sídelní lokalitě Údavy, části města Ždírec nad Doubravou, vzdálenost 1,9 km, ve Stružinci je pozemní komunikace ukončena. Směrem k silnici I/34 v sídelní lokalitě Benátky, části města Ždírec nad Doubravou, vede pouze lesní cesta Kohoutovským lesem.

V železniční dopravě zastávka na znamení Stružinec v úseku Stružinec – Ždírec nad Doubravou na železniční trati č. 238 (Pardubice – Havlíčkův Brod). Zastávka vybudována na úpatí vyvýšeniny Barchanec v nadmořské výšce cca 554 m n. m, od zastávky vedena silnice III/03711 do centra vesnice (vzdálenost cca 800 m).[5]