Strjama

Strjama; Стряма
Základní informace
Délka toku	110 km
Plocha povodí	1394 km²
Průměrný průtok	8,6 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
	Stara planina ; 42°45′0″ s. š., 24°24′10,08″ v. d. ; 2158 m n. m.
Ústí
	u Sadova do Marici ; 42°9′32,04″ s. š., 24°56′8,16″ v. d. ; 149 m n. m.
Protéká
	Bulharsko (Plovdivská oblast)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Egejské moře
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strjama (bulharsky Стряма) je řeka uprostřed Bulharska v Plovdivské oblasti, která pramení na Staré planině a vlévá se do Marici.

Popis toku

Řeka pramení v nadmořské výšce 2158 metrů pod názvem Kamenica na jižním úbočí hory Vežen na Staré planině. Zprvu, až do Klisury, teče na jih v hlubokém údolí s velkým spádem. Poté se stáčí na východ až jihovýchod a širokým a mělkým korytem protéká Karlovskou kotlinou po jejím jižním okraji. U Bani se stáčí na jih a vytváří krátkou (asi 3 km) soutěsku tvořící hranici mezi Săštinskou a Sărnenou Srednou gorou. Na jejím konci se dostává do Hornothrácké nížiny, kterou protéká pomalu širokým a mělkým korytem. U dědiny Ivan Vazovo je část vod odváděna do umělého kanálu Dălga vada, jinak hlavního zavlažovacího kanálu, který se vlévá do Marici samostatně. Hlavní tok, v těchto místech též nazývaný Săštinska Strjama, se vlévá zleva do Marici u Sadova, v katastru dědiny Manole (ve vzdálenosti zhruba 3,2 km) v nadmořské výšce 149 m.

Průměrný spád řeky je 8 %.

Povodí

Plocha povodí je 1 394 km², což jsou 2,6 % povodí Marici. Jeho hranice jsou následující:

severozápad – povodí řeky Topolnica
západ – povodí řeky Pjasăčnik
sever – povodí řek Vit, Osăm a Jantra, tekoucích do Dunaje
severovýchod – povodí řeky Tundža
východ – povodí menších řek, levých přítoků Marici

Přítoky

Hlavní přítoky: (→ levý přítok, ← pravý přítok)

← Pačarezov dol
← Dălga reka
← Vărlišnica
→ Suchodolsko dere
← Padeš
→ Ravna reka
← Belišnica
→ Derindere
→ Bjalata reka (Damlădere)
→ Ibčedere
→ Kjupdere
← Selskata reka
→ Kjufdere
← Tatlădere
→ Manastirska reka
← Kumanica
→ Stara reka
← Asmadere
→ Bjala reka
← Kavardžiklijska reka

Vodní režim

Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průtok má maximum na jaře – březen až červen, a minimum v létě – červenec až říjen. Průměrný průtok vody na horním toku u Klisury je 0,80 m³/s, na středním toku u Bani 6,62 m³/s[1] a v dolním toku u ústí do Marici činí 8,56 m³/s.

Hospodářský význam

Hlavním význam řeky je zavlažování Hornothrácké nížiny, které je zajišťováno zavlažovacími kanály napájenými její vodou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Стряма na bulharské Wikipedii.

CHRISTOVA, Neli; IVANOVA, Ekaterina. Оценка и географско разпределение на речния отток през 2000/2001 година. S. 51. ResearchGate [online]. 2018-06-01 [cit. 2019-02-08]. S. 51. Dostupné online. (bulharsky)

Literatura

MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné online. S. 480 – 481. (bulharsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Strjama na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] CHRISTOVA, Neli; IVANOVA, Ekaterina. Оценка и географско разпределение на речния отток през 2000/2001 година. S. 51. ResearchGate [online]. 2018-06-01 [cit. 2019-02-08]. S. 51. Dostupné online. (bulharsky)