Stratenská jeskyně

Stratenská jeskyně se nachází v jižní části Slovenského ráje, v krasové oblasti nazývané Spišsko-gemerský kras na krasové planině Duča. V roce 1994 ji speleologové propojili se sousedící jeskyní Psí díry a vzniklý krasový systém je s délkou 22 km chodeb, síní a propastí je druhý nejdelší ze slovenských jeskyní. Vchod do jeskyně se nachází v levém svahu krasové doliny Tiesnavy jižně od obce Stratená. Jeskyně byla objevena Vladimírem Košelem a Jaromírem Volkem 1. prosince 1972.

Stratenská jeskyně
Údaje o jeskyni
Stát	Slovensko Slovensko
Místo	okres Rožňava
Zeměpisné souřadnice	48°51′42,81″ s. š., 20°19′7,63″ v. d.
Stratenská jeskyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní památka Stratenská jaskyňa
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	2001
Rozloha	x ha
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Rožňava
Umístění	SSJ
Další informace
Kód	1792
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výjimečnost Stratenské jeskyně spočívá hlavně v mohutnosti jejich podzemních prostor. Největší prostorou jeskyně, a také celého slovenského podzemí, je Pohádkový dóm s délkou 192 m, šířkou 46 m, průměrnou výškou 11 m, plochou 9 040 m² a objemem 79 017 m³ – největší jeskynní prostorou Slovenska. Krápníková výzdoba jeskyně je poměrně bohatá, zvláštností jeskyně jsou kupovité či kuželovité stalagmity. Prostory jeskyně byly vytvořeny rozšířením puklin ve vápenci vodami řeky Hnilec.

V prostorách jeskyně Psí díry se nachází nejbohatší naleziště kostí medvěda jeskynního na Slovensku, což z ní činí významnou paleontologickou lokalitu.

Jeskyně přímo souvisí s Dobšinskou ledovou jeskyní, propojení s ní však nebylo nikdy realizováno, aby se nenarušilo specifické mikroklima ledové jeskyně. V budoucnu se uvažuje o vykopání umělého vchodu a do jeskyně poblíž vchodu do Dobšinské ledové jeskyně a jejímu zpřístupnění.