Stradonice (hradiště)

Hradiště se nachází na konci ostrožnovitého výběžku z náhorní planiny[5] nad prudkým svahem Štoly Stradonice nad Stradonicemi v lokalitě zvané Na Šancích, Na Valech, Na Hradbách,[2] Zadní Valy nebo Petrova Louka.[5] Ostrožna je z jihovýchodu a východu obtékaná Débeřským potokem a leží 90 metrů nad jeho úrovní. Na jihu ostrožnu ukončuje rokle s bezejmenným potůčkem a na sever ostrožna klesá pouze mírně, terasovitě.[5]

Hradiště zkoumal v roce 1891 Ludvík Šnajdr.[2] V letech 1975 a 1977–1978[1] zde proběhly výzkumné výkopy, které vedl PhDr. Zdeněk Smrž z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.[3] Na místě byly nalezeny zlomky řecké keramiky a bronzových nádob např. na víno přivezených z řecké kolonie Massalia, což dokládá dálkový obchod s luxusním zbožím.[1]

Místo bylo osidlováno už dříve, což ukazují sporé nálezy z doby středního paleolitu, neolitu, mladší doby bronzové (kultury knovízské).[1] doby římské a raného středověku.[2] Dochované hradiště bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časně laténského období[2] a pravděpodobně sloužilo především ke shromažďování obyvatel při oslavách a sešlostech. Obrana nebyla prvořadá[3] a hradiště bylo spíše refugiem čili dočasně opevněným místem.[2] Existuje také hypotéza, že příkop a vnitřní kamenité torzo valu pochází od lidí kultury knovízské z mladší doby bronzové.[5]

Hradiště bylo pravděpodobně obehnáno na jižní a západní straně pouze mírným opevněním, např. palisádou.[1] Zato ze severní a východní strany bylo ve tvaru půloblouku obehnáno mohutným 520 metrů dlouhým a dodnes patrným valem s příkopem a s bránou v západním rohu.[3] Při stavbě valu bylo spotřebováno cca 7 000 m³ hlíny získané převážně z hloubení příkopů, 300 m³ opuky a 250 m³ dřeva. Valy byly dvojího typu, na východě 260 metrů dlouhý mohutnější val, na severu nižší.[1]

Východní mohutnější val byl tvořen pásem propojených dřevěných komor podobných srubům, které byly vyplněny hlínou a vnější stěnu tvořila zeď z opukových kamenů. Na vnitřní straně byl 3,5 metru široký ochoz a na vrcholu hradby souvislá palisáda. Val byl v základně široký sedm metrů a vysoký asi 3,5 metru. Před valem byl pět až šest metrů široký a asi 2,5 metru hluboký příkop (zasypán v roce 1977).[1]

Severní nižší val byl opět tvořen hlínou vyplněnou srubovou konstrukcí s čelní opukovou zdí a palisádou, ta ale byla zapuštěna do čela upravené terénní hlavy před příkopem. Příkop byl široký 4,5 metru a hluboký asi dva metry, na vnitřní straně byl lemován opukovou zdí a terén před ním byl navýšen. Jde o první pravěký doklad takto sofistikovaného prohlubování příkopu, které bylo užíváno až u barokních pevností v 17. až 19. století (tzv. glacis).[1]

Brána se nacházela na západním konci severního valu, zde byl val zpevněn kamenitým jádrem. Z druhé strany brány byl příkrý svah do hluboké strže.[1]

Přístup k hradišti je po žluté turistické značce ze Stradonic[2], případně z Chrastína.