Strýčkovy

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1367.[4] Obec náležela k rožmitálskému panství za pánů Lvů z Rožmitálu a rytířů Gryspeků z Gryspachu. Když bylo po smrti Floriána Gryspeka v roce 1588 rozděleno dědictví, obdržel Strýčkovy spolu s Mirošovem Floriánův syn Ferdinand. Po jeho smrti zdědil Strýčkovy jeho bratr Karel. V roce 1610 obec zdědil Karlův syn Vávlav, který se účastnil stavovského povstání proti králi Ferdinandovi II. a zemřel v roce 1618. Po něm majetek zdědili bratranci Florián a Jan Jiří, ale po bitvě na Bílé hoře jim byl v roce 1622 všechen majetek zkonfiskován. Na čas byly Stýčkovy společně s dalšími statky postoupeny Juditě vdově po Gryspekovi, místo úroků ze sumy, kterou na statcích měla pojištěnou. Judita se provdala za Petra Jiřího Příchovického a postoupila mu své statky k užívání, ale v roce 1638 byly opět odjaty královskou komorou a prodány. Strýčkovy koupil Jindřich Libštejnský z Kolovrat, který je připojil k Hrádku. Strýčkov se ještě roku 1673 domáhali dědicové po Juditě Gryspekové, ale nebylo jim vyhověno. Nástupce Jindřicha, Václav Libštejnský z Kolovrat, vstoupil do jezuitského řádu a odkázal mu i svůj majetek, čímž Strýčkovy připadly jezuitské koleji v Březnici. Když byl řád v roce 1773 papežem Klementem XIV. zrušen, připadly Strýčkovy a celé hrádecké panství náboženskému fondu.

V 16. století se zde nacházel velký poplužní statek (dnešní č. 1) a nad ním dvě usedlosti. V roce 1654 byl již z poplužního statku panský dvůr s panskou chalupou pro šafáře. Roku 1790 zde bylo 36 domů, roku 1857 – 41, r. 1890 – 44, r. 1900 – 50, r. 1921 – 49 domů. Obyvatel zde bylo v roce 1857 – 287, r. 1880 – 324, r. 1890 – 323, r. 1990 – 321 a r. 1921 – 246.[5]

V roce 1976 byla obec připojena k městu Rožmitál pod Třemšínem.[6]

• V obci se zachovala kolomazná pec z roku 1760, kde si místní obyvatelé pálili kolomaz k mazání dřevěných vozů. Pec je vyrobena ze žuly a průměr má asi 1 m. Stála na  za domem č.p. 52, později byla přesunuta na zahrádku před kulturním domem.[7]
• Nedaleko Strýčkov bývala ves Koryto, která zanikla během husitských válek a ves Truskov, kde bývala tvrz podle které se psali páni z Truskova. V 16. století patřila ves k Vysoké u Příbramě a pak také zpustla.[5]