Stránov

Stránov

Na místě dnešního zámku stála původně dřevěná tvrz, na které se připomíná v roce 1429 pan Bohuněk ze Stránova. Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v letech 1463–1468 pevný gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov.

V letech 1545–1589 byl hrad v majetku známého rodu Berků z Dubé.

Roku 1589 se stal majitelem hradu Karel z Biberštejna, císařský rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získal sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Biberštejnů nebo Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek.

Někdy kolem roku 1642 získal zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty – do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nordlingenu, později c. k. nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásili k české národnosti a psali se jako páni z Lisova.

Poté sídlil na zámku Janův syn, Rudolf Adam z Lisova, s manželkou Alžbětou Lidmilou (pravnučkou astronoma Tychona Brahe), která na zdejším zámku prožila značnou část svého života.

Stránov – pohled do údolí se starým železničním mostem

Roku 1746 sňatkem přistoupil na panství Jan Václav Příchovský z Příchovic. Tento barokní kavalír z předního aristokratického rodu zanechal v okolí zámku dodnes viditelné stopy – Stránov byl barokně upraven, byla založena zámecká zahrada (ta zcela zanikla), vystavěna barokní pískovcová kašna v zámeckém areálu a roku 1767 kostel sv. Václava v předzámčí (autorem je významný pražský architekt Filip Heger).

Od roku 1794 byl majitelem svobodný pán Jan z Herites, ač na zámku spíše pobýval jeho strýc, svatovítský probošt a kanovník kapituly u Všech Svatých na pražském hradě baron Václav Vojtěch z Herites (stránovským lidem zvaný Herodes). Po smrti probošta Václava Vojtěcha 1822 o panství pečoval a na něm pobýval synovec Jan Herites, správce dejvického statku u Prahy (majitel rozsáhlé sbírky českých knih – dle pastora z nedalekého Kovánce čítala přes 1000ks[1]), v posledních čtyřech letech pak panství převzal Janův syn, setník Thadaeus baron von Herites, který ho roku 1834 prodal rytíři Bedřichu Neubauerovi.[2]

Svůj dnešní romantický vzhled získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, kterou provedl v letech 1890–1894 podle projektu Josefa Schulze stavitel J. Mráz na zakázku Marie z Valdštejna a Vartemberka.

Zámek v roce 1917 koupil prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, který byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do baronského stavu. Jeho syn František Šimonek s rodinou žil na Stránově až do znárodnění v roce 1950.

Po znárodnění byl zámek využíván jako dětský domov (v předzámčí sídlilo JZD), čemuž odpovídaly i veškeré necitlivé úpravy (toalety a umývárny byly vestavěny i do chodeb a hlavních reprezentačních prostor apod.).

Od roku 2003 je Stránov opět v rukou rodu Šimonků, zdědila a spravuje jej Zuzana Pavlíková-Šimonková. Zámek byl roku 2004 poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti, postupně probíhají částečné rekonstrukce interiérů i exteriérů zámku.[3] V letní sezóně se na zámku konají společenské i kulturní akce.

• 
  Pohled na zámek ze silnice Mělník-Mladá Boleslav
• 
  Nádvoří zámku s novorenesančními arkádami
• 
  Severní část zámku z parku
• 
  Zámecký kostel sv. Václava
• 
  Novorenesanční arkády z parku
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Východní část zámku z parku

• Stránovští ze Sovojovic

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stránov na Wikimedia Commons
• Zámek Stránov – oficiální stránky zámku
• Turistické informace o zámku i dalších místech v okolí
• Jan Steinbauer: Familie von Herites, sepsáno v letech 2002 - 2008.