Stef Wertheimer

Stef Wertheimer (hebrejsky סטף ורטהיימר, narozen 16. července 1926) je izraelský podnikatel, politik a bývalý poslanec Knesetu za strany Daš a Šinuj.

Stef Wertheimer
סטף ורטהיימר
Stef Wertheimer
Stranická příslušnost
ČlenstvíDaš, Šinuj
Vojenská služba
SlužbaPalmach, izraelská armáda
SložkaBrigáda Jiftach

Narození16. července 1926 (95 let)
Kippenheim, Německo
Kneset9.
DětiEitan Wertheimer
PříbuzníMaya Wertheimer (vnučka)
Profesepolitik a průmyslník
Náboženstvíjudaismus
OceněníIzraelská cena (1991)
Buber-Rosenzweigova medaile (2008)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
CommonsStef Wertheimer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se ve městě Kippenheim v Německu. V roce 1937 přesídlil do dnešního Izraele. Vystudoval základní školu. Pracoval jako učeň v oboru optiky a přesné mechaniky. V roce 1945 se připojil k židovským jednotkám Palmach, roku 1947 pracoval v provizorním vojenském průmyslu jednotek Hagana, v roce 1948 byl demoličním důstojníkem v Brigádě Jiftach.[1]

Politická dráha

Roku 1952 založil ve městě Naharija firmu Iscar, roku 1962 také zakládal firmu Durakav, s izraelsko-americkým kapitálem. Patřil mezi zakladatele Technické školy Cur v Nahariji. V letech 19671975 byl předsedou správní rady Technické školy Bosmat, napojené na Technion. V letech 19741975 zasedal v městské samosprávě v Nahariji a vedl její vzdělávací odbor. Je zakladatelem průmyslové zóny Tefen a nedalekého města Kfar Vradim.[1]

V izraelském parlamentu zasedl po volbách v roce 1977, do nichž šel za stranu Daš, mezi jejíž zakladatele v roce 1976 patřil. Stal se členem parlamentního výboru pro ekonomické záležitosti a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. V průběhu volebního období se poslanecký klub Daš rozpadl a Wertheimer přešel roku 1978 do formace Šinuj. Na poslanecký mandát rezignoval předčasně, v únoru 1981.[1]

V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců zvolen 38. největším Izraelcem všech dob.[2]

Odkazy

Reference

  1. Stef Wertheimer [online]. Kneset [cit. 2011-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
  2. הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynetnews, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.