Demokratické hnutí za změnu

Strana byla založena 2. listopadu 1976 sloučením několika liberálních hnutí (včetně Šinuj) a při jejím vzniku stála řada veřejných osobností, jako byli Jigael Jadin, Amnon Rubinstein, Šmu'el Tamir, Me'ir Amit, Me'ir Zorea a další obchodníci, akademici, ale i někteří izraelští Arabové.

Vznik strany byl vyústěním rostoucí nespokojenosti s hlavními politickými stranami, a to především s vládnoucí stranou Ma'arach, která, včetně svých předchůdců, stála v čele Izraele od jeho vzniku v roce 1948. Kromě jomkipurské války, která se značně podepsala na morálce národa, čelila strana Ma'arach v polovině 70. let řadě skandálů. Patřily mezi ně například:

• Sebevraždě ministra bydlení Avrahama Ofera poté, co začal být vyšetřován policií pro podezření ze zneužívání stranických fondů.
• Odsouzení Ašera Jadlina, designovaného guvernéra Izraelské banky, k pěti letům odnětí svobody za přijímání úplatků (tzv. Jadlinova aféra).
• Odsouzení Ley Rabinové, manželky premiéra Jicchaka Rabina, za vlastnictví zahraničního finančního konta v cizí měně (v té době ilegální).

Jigael Jadin byl předsedou a duchovním otcem strany.

Původně se strana jmenovala Demokraté-Šinuj (hebrejsky דמוקרטים-שינוי‎, Demokratim-Šinuj), avšak zakrátko byla přejmenována na Demokratické hnutí za změnu, a stejně jako u řady jiných izraelských politických stran, se mezi veřejností ujal její akronym – Daš. Nově vzniklá strana zaujala veřejnost a během několika týdnů od svého založení měla již více než 37 tisíc členů. Strana byla v Izraeli průkopníkem využití primárních voleb (primárek) k sestavení kandidátní listiny strany, což mělo poukázat na demokratičnost strany a zabránit využívání styků k zařazení do kandidátní listiny. V té době byly kandidátní listiny sestavovány stranickými sekretariáty, avšak od konce 70. let již prakticky všechny strany (s výjimkou ultraortodoxních jako je Šas či Sjednocený judaismus Tóry) následovaly příklad Daše a zavedly systém vnitrostranických primárních voleb.

Ve svém prvním volebním klání ve volbách v roce 1977 si strana vedla překvapivě dobře a získala 15 ze 120 poslaneckých mandátů v Knesetu. Díky tomuto zisku se stala třetí největší parlamentní stranou. Ve volbách v roce 1977 přelomově uspěla pravice v podobě Likudu premiéra Menachema Begina, následovaná Ma'arachem Jicchaka Rabina. Begin po volbách vytvořil pravicovou vládu s těsnou parlamentní většinou, kterou kromě Likudu tvořily strany Šlomcijon (strana Ariela Šarona), Národní náboženská strana a Agudat Jisra'el.

Pět měsíců po zahájení funkčního období Knesetu byl Daš v listopadu 1977 přizván do vlády. Strana se vstupem souhlasila a získala tak několik ministerských portfolií: Me'ir Amit se stal ministrem dopravy a ministrem komunikací, Šmu'el Tamir se stal ministrem spravedlnosti a Jigael Jadin byl jmenován místopředsedou vlády.

Strana však nedokázala nalézt kontrolu nad rovnováhou sil a začaly se množit vnitřní rozpory. To vedlo k postupné dezintegraci a následnému rozpadu na tři samostatné subjekty. Dne 14. září 1978 stranu opustilo sedm poslanců, aby zreformovali Šinuj, dalších sedm založilo stranu Tnu'a demokratit (Demokratické hnutí) a Asaf Jaguri založil stranu Ja'ad. Strany Šinuj a Ja'ad nakonec opustili vládní koalici, zatímco Demokratické hnutí ve vládě setrvalo.

Ani nově vzniklé strany však neměly dlouhého trvání, a tak se postupně začalo rozpadat i Demokratické hnutí. V roce 1980 jej opustili tři z jeho sedmi členů, aby založili stranu Achva a kromě nich též Mordechaj Elgrably, který zůstal nezařazeným poslancem. Čtyři měsíce před volbami v roce 1981 se hnutí rozpadlo úplně a Tamir, Jadin a Binjamin Halevy zůstali po zbytek funkčního období Knesetu nezařazenými poslanci. Tamir přišel v roce 1980 o svůj ministerský post, třeba že Jadin i nadále zůstal místopředsedou vlády. Nakonec se rozpadla i strana Achva, kterou před koncem funkčního období Knesetu opustili dva z jejích tří poslanců. K dalším změnám došlo, když dva poslanci Šinuj přešli k Ma'arachu.

Jedinou stranou, která na izraelské politické scéně stanula delší dobu byla Šinuj, která jako jediná z nástupnických stran Daš kandidovala ve volbách v roce 1981. V roce 1992 se nakonec spojila se stranami Mapam a Rac, čímž vznikl Merec. Strana však nakonec během 14. Knesetu se v polovině 90. let pod vedením Avrahama Poraze z této strany vystoupila.

Šinuj nakonec postihl stejný osud jako její někdejší mateřskou stranu Daš. Ve volbách v roce 2003 zaznamenala mimořádný zisk patnácti mandátů (oproti šesti v předchozích volbách), čímž se stala třetí nejsilnější stranou po Likudu a Straně práce. Stala se součástí koaliční vlády Ariela Šarona, kterou nakonec koncem roku 2005 opustila pro neshody v otázce státního rozpočtu. Před volbami v roce 2006 se strana rozpadla ve tři uskupení poté, co většina jejích stávajících poslanců neuspěla v primárních volbách strany. Žádné ze zmíněných tří uskupení však ve volbách neuspělo.