Stanové pohoří

Stanové pohoří (rusky Становой хребет) je pohoří v jižní části ruského dálného východu. Je tvořeno několika hřebeny a má délku 700 km. Na západě přechází ve Stanovou vysočinu, od které ho odděluje řeka Oljokma; na východě se táhne téměř k Ochotskému moři. Vytváří rozvodí mezi Severním ledovým a Tichým oceánem.

Stanové pohoří
Становой хребет
Jižní předhůří Stanového pohoří
Nejvyšší bod2 412 m n. m. (bezejmenná kóta)
Délka725 km
Nadřazená jednotkaJihosibiřské hory
SvětadílAsie
StátRusko Rusko

Lokalizace pohoří na mapě severovýchodní Asie
Horninybřidlice, rula, žula
PovodíLena, Amur
Souřadnice55°30′ s. š., 127°30′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Jako nejvyšší bod je často nesprávně uváděn Skalistyj Golec, přičemž vrcholů s tímto názvem je více a nejznámější z nich leží ve Stanové vysočině. Důvodem je skutečnost, že Stanové pohoří nebylo dlouho jednoznačně definováno a někdy se k němu počítalo i Jablonové pohoří (rusky Яблоновый хребет). I důvěryhodné zdroje se v informaci o nejvyšším bodu liší, podle mapy[1] to je bezejmenná kóta 2 412 m v hřebeni Tokinskij stanovik v místě 55°56′23″ s. š., 130°29′48″ v. d.

Pohoří je charakteristické svými skalnatými plochými hřbety oddělenými podélnými údolími. Vrcholové partie jsou převážně ve výšce do 2 000 m. Jsou zde četné ledovce, ze kterých je napájena Lena.

Geologie

Pohoří je tvořeno především břidlicemi, rulami a žulovými intruzemi. Jsou zde naleziště zlata, lehkých kovů, železné rudy a slídy.

Flora

Na úbočích se rozprostírá tajga. Hranice lesa je v nadmořské výšce 1 200 m a nad ní rostou zakrslé borovice nebo tu je alpinská tundra.

Zajímavosti

Hřeben pohoří vymezoval mezi lety 1689 a 1859 hranici mezi Ruskem a Čínou.

Hřeben vytváří výrazný klimatický předěl mezi jihem a severem.

Odkazy

Reference
  1. Маршруты (Maršruty) [online]. Маршруты.Ру, 2012 [cit. 2012-10-17]. Zobrazení topografické, meř. 10 km. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanové pohoří na Wikimedia Commons
  • Топографические карты [online]. Moskva: Генеральный штаб, 1973, rev. 2004-08-24 [cit. 2014-02-27]. Výsek N-52-Б. Николаевский (исток р. Зея). Dostupné online. (rusky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.