Stanová vysočina

Stanová vysočina (rusky Становое нагорьеStanovoje nagorje) je horský systém v jižní části ruského dálného východu. Vysočina se táhne od severního výběžku Bajkalu na západě až k řece Oljokmě na východě, kde přechází ve Stanové pohoří. Je tvořena několika hřebeny a rozsáhlými kotlinami v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. Její délka je zhruba 700 km.

Stanová vysočina
Становое нагорье
Pohled na Jihomujský hřbet z Bauntovské kotliny

Nejvyšší bod3 072 m n. m. (Pik BAM)
Délka700 km

Nadřazená jednotkaJihosibiřské hory

SvětadílAsie
StátRusko Rusko

Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře.
Horninybřidlice, rula, žula
PovodíLena, Jenisej
Souřadnice56°35′26″ s. š., 116°47′29″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Vysočina zahrnuje několik kotlin, z nich nejvýznamnější jsou Hornoangarská (rusky Верхнеангарская), Mujsko-kuandinská (rusky Муйско-Куандинская) a Hornočarská (rusky Верхнечарская), a vysohorských hřbetů, které uvádí následující tabulka:

Hřbetruskynejvyšší bodNázevrusky
JihomujskýЮжно-Муйский3 067 mMujskij GigantМуйский Гигант
SeveromujskýСеверо-Муйский2 537 m-
KodarКодар3 072 mPik BAMпик БАМ
UdokanУдокан2 561 m-
Kalarský hřbetКаларский2 519 mSkalistyj GolecСкалистый Голец

Geologie

Pohoří je tvořeno především krystalickými a přeměněnými horninami. Jsou zde naleziště zlata, mědi, fluoritu a černého uhlí.

Flora

Bažinatá dna kotlin jsou porostlá podmáčenými loukami. Od úpatí hor až do hranice lesa, která je v nadmořské výšce 1 200 m, se rozprostírá tajga. Výše roste řídký les nebo tam je alpinská tundra.

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.