Stanislav Sahánek

Narodil se v rodině učitele v Trávníku Hugo Sahánka jeho manželky Anny Mašlaňové.[2] Po maturitě na německém Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži započal filologické studium němčiny a češtiny na české Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; svoji disertační práci (tehdy PhDr.) s názvem České prvky v díle Marie Ebnerové z Eschenbachu (1925; 167 s.)[5] však podal v Brně, na ní navazující habilitační práci (doc.), věnující se literátu Ferdinandu von Saarovi (knižně 1934 v Brně,[6] 1935[7]) pak při svém následném působení v Bratislavě, kde setrval až do roku 1938. V roce 1938/1939 se opět navrátil do Brna, avšak historické události spojené s uzavření českých vysokých škol dne 17. listopadu 1939 mu odepřeli možnost, iniciovanou z Bratislavy, jmenovat jej mimořádným profesorem pro obor dějin německé literatury, kterou již onehdy podpořila i samotná Masarykova univerzita.[8]

V roce 1941 byl spolu s dalšími brněnskými pedagogy nacisty zatčen[9] a na začátku roku 1942 zavražděn v rakouském koncentračním táboře Mauthausen.[10] V 1947 byl in memoriam jmenován řádným profesorem pro obor dějin německé literatury na FF MU v Brně.[11] Profesor Sahánek se zaobíral především tzv. moravskou německy psanou literaturou;[12] je autorem např. prací o spisovatelce Marii von Ebner z Eschenbachu a Ferdinandu von Saarovi, či odborné studie o Literárním biedermeieru v německém písemnictví.[13]

Působil jako gymnazijní pedagog v Uherském Hradišti, Třebíči na Gymnáziu Třebíč a v Brně na Státním reálném gymnáziu v Legionářské ulici.[14]