Stanislav Nikolau

Stanislav Nikolau (5. června 1878 Humpolec[1] – 4. června 1950 Praha) byl český geograf a novinář. Byl vedoucí osobností zeměpisného časopisu Širým světem, který mj. ilustroval Zdeněk Burian.

PhDr. Stanislav Nikolau
Narození5. června 1878
Humpolec
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. června 1950 (ve věku 71 let)
Praha
Československo Československo
Povolánígeograf a novinář
NárodnostČeši
Alma materUniverzita Karlova
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Stanislav Nikolau se narodil v Humpolci. Otec Jan Nikolau byl kupec, matka Anna (rozená Říhová) zemřela[2], když mu bylo 20 let. Otec se již neoženil a v roce 1903 se se syny Stanislavem a Zdeňkem odstěhoval do Prahy.[3]

Stanislav Nikolau vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy obor zeměpis–dějepis.[4] Učil nejprve jako suplent na reálce v Ječné ulici, později jako středoškolský profesor na reálce v Karlíně.[5][p. 1] Jako středoškolský profesor psal zeměpisné učebnice.

Stanislav Nikolau v mládí cestoval po Evropě a Přední Asii. Jeho osobnost geografa je spojena s předchůdci dnešní České geografické společnosti. V letech 1920–1931 byl jejím předsedou (tehdejší název Československá společnost zeměpisná); byl předsedou i protektorátní České společnosti zeměpisné (v letech 1939–1945).[6]

Politicky se angažoval v hnutí Vlajka, které sdružovalo československá fašistická uskupení; k přímé spolupráci s nacistickým Německem se ale nepropůjčil. Byl dlouholetým redaktorem deníku Národní politika. Jeho politické názory byly antisovětské, antigermánské, antisemitské a patriotické, což se projevovalo v jeho novinářské činnosti. Z aktivní politiky se stáhnul po vzniku Protektorátu.

V roce 1947 byl odsouzen pro šíření letáků. Zemřel v Praze.

Nejvýznamnější práce

Časopis Širým světem, vydávaný po dobu dvaceti let, je nejvýznamnějším odkazem Stanislava Nikolaua.

Politické postoje – spolupráce s Vlajkou

Stanislav Nikolau se v období první republiky angažoval v hnutí Vlajka. Vlajka zastávala ideologii antisemitismu, antiněmectví a antikomunismu; 21. října 1932 se Stanislav Nikolau stal jejím předsedou.[7] Antisemitismus Vlajky jako jeden z jejích programových bodů se projevil již v programovém prohlášení Vlajky vyhlášeném při zvolení S. Nikolaua předsedou; v bodu 7 se požaduje „odstranění nadvlády německého resp. židovského kapitálu…“[8] Dokud stál Stanislav Nikolau v čele Vlajky, odkazovali Vlajkaři k Rašínovi, Palackému či Jiráskovi. Po vzniku Protektorátu již myšlenka slovanství mizí a Vlajka přebírá prvky nacistické ideologie. V roce 1934 odstoupil Stanislav Nikolau z předsednictví Vlajky[9], v roce 1940 z Vlajky vystoupil.[10]

Politické postoje Stanislava Nikolaua odpovídaly ideologii Vlajky v období První republiky.

Dílo

Knižní publikace
Titulní list Malého zeměpisného atlasu, Nakladatel Jan Otto, listopad 1910.
Dobrodružné cesty, svazek 12/1921, anonymní obálka

Stanislav Nikolau byl znám především jako autor zeměpisných učebnic, které vydával od roku 1909 do roku 1937. Příklady jeho knižního díla jsou:

  • Ottův slovník naučný (spolupráce na heslech)[p. 2]
  • Ottův malý zeměpisný atlas (vycházel v sešitech od roku 1909, následně knižně; Stanislav Nikolau je uváděn jako redaktor)[11]
  • Učebnice zeměpisu pro první (druhou, třetí, vyšší) třídu středních škol (vydával Ústřední spolek českých profesorů 1910–1923)
  • Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy škol středních a I. a II. ročník učitelských ústavů (vydalo Profesorské nakladatelství a knihkupectví,1926)
  • různé jazykové mutace zeměpisných učebnic Stanislava Nikolaua (maďarsky, francouzsky, slovensky)
  • Země a lidé (1921–1948), cestopisná knižnice vydávaná Českou grafickou unií, redigoval ji Stanislav Nikolau[p. 3]
  • Cestou necestou (1935–1941), edice cestopisných knih českých autorů, opět vydávaná Českou grafickou unií a redigovaná Stanislavem Nikolauem
  • NIKOLAU, Stanislav. Příručka zeměpisu všech dílů světa: se zvláštním zřetelem k Československé republice. 1. vyd. Praha: Profesorské nakladatelství a knihkupectví, 1926, 541 s.

Překlady

  • HERBERTSON, A a F HERBERTSON. Člověk a jeho dílo: úvod do anthropogeografie. Praha: J. Otto, 1906, S. 154. Podle 2. českého vydání přeložil a pro české vydání upravil St. Nikolau.
  • KOTZE, Stefan von. V australském bushi. V Praze: Česká grafická unie, 1921, 137 s. Upravil a přeložil Stanislav Nikolau.

Kartografické dokumenty

  • Glóbus vydaný v roztocké dílně Jana Felkla v roce 1921 vyšel pod odborným dohledem Stanislava Nikolaua. Byl nazván Obraz Zeměkoule a měl měřítko 1:58 181 000. Glóbus je barevný, lakovaný papír, na dřevěném stojanu s průměrem 22 cm.
  • Školní mapy Přehledná mapa Československé republiky. Zpracovali ji Jaromír Janka a Karel Kuchař. Měřítko mapy je 1:1 500 000. Byla vydána v Lounech v nakladatelství Edv. Fastra pravděpodobně v letech 1935–1938. Byla schválena jako školní mapa výnosem minist. školství a nár. osvěty ze dne 14. května 1935 č. 38601/35-II. Obsahovala také vedlejší mapky Doprava 1:5 000 000 a Národnost 1:5 000 000.

Časopis Širým světem

Zeměpisný časopis Širým světem (podtitul Zeměpisný měsíčník), byl nejdůležitějším redakčním a spoluautorským dílem Stanislava Nikolaua. Vydávala ho Česká grafická unie.[p. 4]

Časopis Širým světem vycházel nepřetržitě dvacet let (1924–1944). V letech 1924–1938 vycházel 10× ročně, v období 1939–1944 se frekvence jeho vydávání zdvojnásobila (20× ročně) a časopis nesl podtitul Zeměpisný čtrnáctideník.[12] Zahrnoval rozmanité příspěvky, od aktuálních informací o jednotlivých zemích, přes informace o exotické floře a fauně, až po dobrodružné povídky a příběhy. Články byly bohatě ilustrovány fotografiemi, kresbami a mapami a jejich výběr přiměřeně reagoval na současnou politickou situaci v jednotlivých zemích.

Výtvarnou kvalitu významně ovlivnila dlouhodobá spolupráce s malířem Zdeňkem Burianem. Od roku 1924 doprovázel povídky svými kvaši a perokresbami; od třetího ročníku se objevují i barevné reprodukce olejomaleb geografického cyklu Země a lidé. Celkem bylo v jedenadvaceti ročnících reprodukováno přibližně 560 ilustrací. Dalších přibližně 270 Burianových ilustrací ilustrovalo 25 knižních titulů České grafické unie, kterou Nikolau redigoval.[13]

Činnost v listu Národní politika

Národní politika byl deník blízký politické straně Československá národní demokracie, i když jí nebyl řízen.[p. 5]

Stanislav Nikolau byl redaktorem Národní politiky a psal do ní pravidelně v letech 1920 až 1940; příspěvky podepisoval vlastním jménem. Během dvaceti let vytvořil Stanislav Nikolau několik set novinářských příspěvků, především úvodníků na prvních stranách listu. Zastával v nich názory antisovětské, vlastenecké a antigermánské; věnuje se i otázkám národohospodářským, politickým, školským a jiným. Jeho antisemitismus se v tisku projevuje spíš okrajově, na intenzitě nabývá v období Druhé republiky. Silnou stránkou Nikolauových příspěvků do tisku byly geografické komentáře aktuální zahraniční politické situace. Obdiv nebo sympatie k německému nacismu se u Stanislava Nikolaua neprojevovaly.

Rozmanitost a vývoj příspěvků Stanislava Nikolaua do Národní politiky ilustrují příklady úvodníků z titulních stránek:

Období 1920–1937
  • 1920 – Principiálně odmítá zastánce diktatury proletariátu[14]
  • 1922 – Ve fejetonu Svět se zplošťuje popisuje proces, který je dnes nazýván globalizace[15]
  • 1925 – Popisuje politicko-vojenskou situaci v Maroku[16]
  • 1927 – Antisovětský článek k 10. výročí sovětské revoluce (o sporech mezi stalinisty a trockisty)[17]
  • 1928 – Článek o problémech sovětského hospodářství, zejména zemědělství[18]
  • 1928 – O nesprávnosti hospodářského uzavírání státu a o potřebě snižování vysokých cel[19]
  • 1929 – Komentuje vojenskou diktaturu ve Španělsku, naznačuje možné oživení socialistických a komunistických aktivit[20]
  • 1930 – Proti dovozu amerických a německých filmů[21]
  • 1931 – Proti volnému výběru předmětů ve školách[22]
  • 1932 – Proti užívání germanismů (a sovětských rusismů) v češtině[23]
  • 1933 – O slovanské vzájemnosti na příkladu Všeslovanského svazu mediků[24]
  • 1934 – Podpora motorizace armády, budoucí vojenský konflikt možný, potřeba být připraven[25]
  • 1935 – Vysvětluje geograficky tažení Itálie do Habeše[26]
  • 1936 – O vyzbrojování Hitlerova Německa a varování před nejednotným postupem proti Německu[27]
  • 1937 – O válce v Mandžusku[28]

Období do 30. září 1938 (do Mnichovské dohody)
  • 26. 3. 1938 – Vyzývá ke zbrojení a spolupráci s ostatními demokratickými státy proti nebezpečí německé či sovětské diktatury[29]
  • 30. 3. 1938 – Předvídá expanzní zájem hitlerovského Německa o Rumunsko a Jugoslávii (z důvodu zajištění válečných surovin).[30]* 5. 7. 1938 – Úvodník při příležitosti červencových svátků je formulován proti německé rozpínavosti v pohraničních oblastech ČSR[31]

Období 30. září 1938 do 15. března 1939 (vznik Protektorátu)

Příspěvky Stanislava Nikolaua z titulní stránky Národní politiky mizí. Objevují se jeho nejvýraznější antisemitské články uvnitř listu:

  • 20. 11. 1938 – V článku Židovská otázka dosud nejsilněji vystupuje proti Židům. Hovoří o nutnosti arizace českých podniků, kritizuje přijímání židovských uprchlíků.[32]
  • 1. 3. 1939 – Vystupuje proti přijímání židovských uprchlíků z Německa[33]

Období po 15. březnu 1939

Ještě je otištěno několik geograficko-politických příspěvků nebo vzpomínkové texty Stanislava Nikolaua uvnitř listu.

  • 8. 11. 1940 – Poslední dohledaný příspěvek Stanislava Nikolaua do Národní politiky je geograficko-politický článek, vcelku neutrálního zaměření, Dvojí tvář Řecka z 8. 11. 1940.[34]

Články

Publikoval články v titulu Sborník České společnosti zeměvědné. V době okupace byl předsedu redakčního výboru Sborníku České společnosti zeměpisné.

Ohlasy díla Stanislava Nikolaua v dobovém tisku

Zatímco odbornost geografa není zpochybňována, s ostatními názory Stanislava Nikolaua často nesouhlasí dobový tisk, ať je jeho zaměření pravicové či levicové, např.:

  • Peroutkova Přítomnost polemizovala v období 1929–1937 se Stanislavem Nikolauem celkem 18x.

Např. 18. 3. 1931 polemizuje s jeho názorem, že "většina biografů hraje filmy výhradně německé" (Nikolau zastává postoj současně antiněmecký i antisemitský). 28. 11. 1929 uvedla Přítomnost, že se Stanislav Nikolau "dostal do bezprostřední blízkosti Rudého práva, které …tvrdí totéž, tj. že žijeme v policejním státě" (Nikolau kritizoval zákrok policie proti studentům.)[35]

  • Lidové noviny označily 12. 12. 1934 Stanislava Nikolaua za Hitlerova sympatizanta proto, že žádal, aby novináři nespílali státníkům a politikům sousedních států a tím nedráždili náčelníky sousedů.[36]
  • Rudé právo zkreslilo výrok Stanislava Nikolaua o nezaměstnaných, které měl obecně označit za „lenochy, povaleče a vyžírače“. Redaktor Rudého práva byl proto odsouzen na 4 dny podmíněně a náhradu soudních výdajů.[37]
  • Židovské zprávy věnují Stanislavu Nikolauovi pozornost především jako představiteli antisemitské Vlajky a redaktoru Národní politiky. 19. března 1932 např. nesouhlasí s jeho tvrzením, že sionisté udržují na židovské radnici (v Praze) němectví a že v židovské náboženské obci není respektován státní jazyk a navíc k tomu napomáhá i pražský magistrát.[38]

Poválečný soud

V lednu 1946 byl Stanislav Nikolau zatčen s dalšími osobami zapojenými do přepravy a rozšiřování zahraničních letáků generála Prchaly. Jak uvedlo Rudé právo, byl v těchto letácích president Edvard Beneš nazýván uzurpátorem moci a legalita jeho funkce byla popírána. Stanislava Nikolaua nazývá Rudé právo "známý odpůrce demokracie"[39]

Vlastní soud začal 19. listopadu 1947 a výsledek oznámen již 20. listopadu 1947.[40]

Provinění a rozsudek

Rudé právo popisuje provinění Stanislava Nikolaua tak, že:

… V prosinci 1945 dostal od štábního kapitána v. v. Václava Jirsy leták nazvaný Poselství do vlasti, vydaný zrádným generálem Prchalou v Londýně. Nikolau předal tento leták inženýru Svobodovi, který jej o silvestrovské noci přečetl několika dalším lidem."[41]

Stanislav Nikolau byl odsouzen na čtyři měsíce nepodmíněně s tím, že trest již byl vykonán vyšetřovací vazbou. Spoluodsouzení ing. Rudolf Svoboda a Rudolf Bejšovec dostali tresty mírnější (2 a 1 měsíc).[41] V době vyhlášení rozsudku bylo Stanislavu Nikolauovi 69 let a zbývalo mu zhruba 1½ roku života.

Posmrtné ohlasy

Po roce 1948 byl Stanislav Nikolau téměř zapomenut. Pokud bylo jeho jméno připomenuto, pak v negativních souvislostech. Např. roce 1951 ho označilo Rudé právo za „protisovětského štváče“ v souvislosti s jeho předválečným výrokem v Národní politice.[42] V roce 1959 vzpomínal v tomtéž deníku Jan Kopecký na Nikolauovu předválečnou učebnici zeměpisu, která se kriticky vyjadřuje o poměrech v Sovětském svazu a naopak místo slova „kolonie“ používá výrazy „osady“ a „osadní mocnosti“.[43]

Citát

(O hospodářských problémech Sovětského svazu)

Tak se sny a skutečnost stále více rozcházejí a budou se rozcházet, dokud nenastane návrat k normálním poměrům. Ale to znamená, že by pak celá ta revoluce byla zbytečná. Národní politika, 5. 6. 1928

Zajímavost

V roce 2006 se Stálá komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí zabývala návrhem jedné krajanské organizace v USA na zřízení „Dne Čechů v zahraničí“. Pro tento den bylo navrženo datum narození Stanislava Nikolaua – 5. června. Vzhledem k nejednotnosti postoje krajanů odložila Komise projednání.[44]

Odkazy

Poznámky
  1. Některé zdroje uvádějí, že byl profesorem na středních školách ve středočeském kraji. Tento údaj se však nepodařilo potvrdit.
  2. Zeměpisná hesla jako "Pád", "Padova", ale třeba i "Židé"
  3. Knižnice Země a lidé vycházela s podtitulem "Poučná a zábavná knihovna zeměpisných prací, cestopisů, vědeckých a dobrodružných cest a povídek z cizích krajů" (např. Bez haléře kolem světa Francka Harrise). Národní knihovna ČR eviduje celkem 107 titulů vydaných do roku 1948 v této knižnici. Řadu z nich ilustroval Zdeněk Burian.
  4. Tiskárna a nakladatelství Česká grafická unie vznikla roku 1899 sloučením Ottovy a Vilímkovy tiskárny a reprodukčního ústavu Vilímova. Od roku 1949 vydavatelství Naše vojsko a tiskárna n. p. Polygrafia.
  5. Československá národní demokracie byla prvorepubliková politická strana. Ve 30. letech patřila ke kritikům politiky Hradu, byla antikomunistická a částečně fašizující. Vymezovala se nacionálně, bojovala proti narůstajícímu vlivu Němců. V roce 1934 se sloučila do strany Národní sjednocení. Některé zdroje uvádějí, že Stanislav Nikolau byl poslancem za tuto stranu. Nepodařilo se však dohledat jeho jméno na serverech, které seznamy poslanců uvádějí.

Reference
  1. Matrika narozených, Humpolec 9, snímek 123
  2. Humpolec, matrika zemřelých 1895–1918, snímek 45, 7. 8. 1897
  3. Policejní konskripce Praha 1850–1914
  4. Martínek: Kdo byl kdo - naši cestovatelé a geografové, s. 313
  5. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství 1850–1914
  6. Historie České geografické společnosti Archivováno 14. 8. 2015 na Wayback Machine
  7. Vlajka, 11/1932, s. 2 (dostupné online v NK ČR)
  8. Vlajka, 11/1932, č. 7, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  9. Vlajka 6/1934, s. 4 (dostupné online v NK ČR)
  10. Exilový časopis Čechoslovák, 17. 1. 1941, s. 5 (dostupné online v NK ČR)
  11. Inzerce Atlasu, Národní politika 21. 2. 1909, s. 4
  12. Databáze NK ČR, Název: Širým světem
  13. Aleš Durčák: Burian Zdeněk (životopis) Archivováno 11. 6. 2015 na Wayback Machine
  14. Národní politika, 26. 9. 1920, s. 1, Proti každé reakci
  15. Národní politika, 29. 1. 1922, s, 1, Svět se zplošťuje
  16. Národní politika, 7. 5. 1925, s. 1, Staré nebezpečí
  17. Národní politika, 7. 10. 1927, s. 1, Po deseti letech
  18. Národní politika, 5. 6. 1928, s. 1, Sny a skutečnost
  19. Národní politika, 11. 8. 1928, s. 1, Nevábný výhled
  20. Národní politika, 6. 2. 1929, s. 1, Španělská povstání
  21. Národní politika, 5. 3. 1930, s. 1, Braňme se včas!
  22. Národní politika, 4. 3. 1931, s.1, O volbě předmětů na škole
  23. Národní politika, 7. 12. 1932, s.1, Otročit duchem a slovem!
  24. Národní politika, 27. 9. 1933, s.1, Praktická vzájemnost slovanská
  25. Národní politika, 11. 4. 1934, s. 1, Na podporu automobilismu
  26. Národní politika 6. 10. 1935, s. 1, Těžká cesta do Habeše
  27. Národní politika, 3. 7. 1936, s. 1, Činy, nikoliv zaklínání, že chceme mír
  28. Národní politika, 26. 10. 1937, s. 1, Japonské plány a nabídky
  29. Národní politika, 23. 6. 1938, s. 1, Nebezpečí pacifismu
  30. Národní politika, 30. 3. 1938, s. 4, Vojsko a suroviny
  31. Národní politika 5. 7. 1938, s. 1, Dny posily a výstrahy
  32. Národní politika, 20. 11. 1938, s. 2, Židovská otázka
  33. Národní politika, 1. 3. 1939, s. 1, Problém židovské emigrace
  34. Národní politika, 8. 11. 1940, s. 2, Dvojí tvář Řecka
  35. Přítomnost, 28. 11. 1929, s. 739, Čemu se říká demokracie?
  36. Lidové noviny, 12. 12. 1934, Pro a proti (Stanislav Nikolau pro Hitlera)
  37. Národní politika, 19. 1. 1934, s. 11, Trest za nesprávné obvinění
  38. Židovské zprávy, 18. listopadu 1932, s. 1, Budou dál bouřit veřejnost (dostupné online v NK ČR)
  39. Rudé právo, 12.1.1946, Odhalené pikle proti republice (dostupné online v NK ČR)
  40. Rudé právo, 19. 11. 1947, s. 1, Dnes je souzen prof. Nikolau a Rudé právo 20. 11. 1947, Fašista Nikolau odsouzen na 4 měsíce (dostupné online v NK ČR)
  41. Rudé právo, 20. 11. 1947, Fašista Nikolau odsouzen na čtyři měsíce pro hanobení republiky (dostupné online v NK ČR)
  42. Rudé právo, 16. 10. 1951, s. 3, Svědectví o kapitalistické "svobodě"
  43. Rudé právo 9. 8. 1952, s. 2, Svědectví jedné knížky
  44. Zpráva Komise za rok 2006

Externí odkazy

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.