Stanislas Dehaene

Stanislas Dehaene studoval na soukromém gymnáziu St. Genevieve a na École Normale Supérieure (1984–1988), získal Master v matematice na Universitě Pierre a Marie Curie v Paříži (1985)[1] a doktorát z psychologie na Vysoké škole sociálních věd – Ecole des hautes études en sciences sociales EHSS (1989).[2] Svou doktorskou dizertaci nazval Porovnání malých čísel: analogová reprezentace a procesy pozornosti. Vědeckým vedoucím mu byl Jacques Mehler, jeden z mála odborníků na kognitivní vědy ve Francii v té době.[3] Současně spolupracoval s Jeanem Pierrem Changeuxem na vytvoření modelů neurobiologických funkcí, jako je zpěv ptáků. V roce 1992 studuje v laboratoři Michaela Posnera techniky zobrazování mozku.

V současné době je jedním z nejvýznamnějších představitelů kognitivní psychologie.[4] 29. listopadu 2005 byl zvolen členem francouzské Akademie věd. Byl jmenován profesorem na Collège de France na katedře experimentální kognitivní psychologie.[5] Stanislas Dehaene je ředitelem jednotky kognitivního neuronového zobrazování, což je společné pracoviště organizací INSERM a CEA a jedna ze čtyř laboratoří výzkumného ústavu NeuroSpin[6] v kraji Essonne.

Stanislas Dehaene využívá ve svém výzkumu spojení metod kognitivní psychologie a zobrazování mozku ke studiu mozkové architektury aritmetiky, čtení, mluveného jazyka a přístupu informací k vědomí, což ho přivedlo ke studiu dyskalkulie a dyslexie.[8] Zpopularizoval kognitivní vědecký výzkum těchto témat ve třech knihách: La Bosse des maths (Vlohy pro matematiku), Les Neurones de la lecture (Neurony čtení) a Le Code de la conscience (Kód vědomí).

• 1999 – Centennial Fellowship of Mc Donnell Foundation[9]
• 2005 – člen Akademie věd
• 2008 – člen Papežská akademie věd[10]
• 2008 – Laureát ceny Carvalho-Heineken za kognitivní vědu, udělovanou Královskou akademií věd a umění Holandska.
• 2010 – člen Národní akademie věd (USA), Americké filosofické společnosti korespondent Britské akademie[11]
• 2011 – Rytíř Řádu čestné legie[12]
• 2013 – Velká cena výzkumného ústavu INSERM[13]
• 2013 – doctor honoris causa Vysoké školy ekonomické HEC Paris[14]
• 2014 – laureát Brain Prize, spolu s Giacomo Rizzolattim a Trevorem W. Robbinsem[15]

• (anglicky) Numerical Cognition, Oxford : Blackwell, 1993 ISBN 1-557-86444-6
• La bosse des maths, Odile Jacob, 2010 ISBN 9782738125248 (první vydání 1996)
• Le Cerveau en action. L'imagerie cérébrale en psychologie cognitive., Paříž  : Presses universitaires de France, Paříž, 1997 ISBN 2-13-048270-8
• (anglicky) The Number Sense, New York Oxford University Press, 1997 ISBN 0-19-511004-8
• (anglicky) The Cognitive Neuroscience of Consciousness, London  : MIT Press, 2001 ISBN 0-262-54131-9
• (anglicky) From Monkey Brain to Human Brain. A Fyssen Foundation Symposium, spolu s Jean-René Duhamelem, Marcem D. Hauserem a Giacomem Rizzolattim, MIT Press, 2005 ISBN 0-262-04223-1
• (německy) Im Auge des Lesers, Transmedia Curych  : Hans-Werner Hunziker, 2006 ISBN 978-3-7266-0068-6
• Les neurones de la lecture, Odile Jacob, 2007 ISBN 978-2-7381-1974-2
• Vers une science de la vie mentale,, úvodní přednáška na Collège de France, Paříž  : Fayard, 2007 ISBN 2-213-63084-4
• (anglicky) Reading in the Brain, Viking Penguin, 2009
• Apprendre à lire - Des sciences cognitives à la salle de classe, Odile Jacob, 2011, kolektivní dílo pod vedením Stanislase Dehaenea ISBN 978-2-7381-2680-1
• (anglicky) Consciousness and the Brain: Deciphering How the Brain Codes Our Thoughts. Viking Adult, 2014. ISBN 978-0-670-02543-5
• Le Code de la conscience, Odile Jacob, Oj. Věda, 2014, ISBN 978-2738131058
• Apprendre! : les talents du cerveau, le défi des machines, O. Jacob, 2018