Stafylokok

Staphylococcus (z řec. staphyle, hrozen) je klinicky nejvýznamnější bakteriální rod čeledi Staphylococcaceae. Poprvé byly pozorovány z hnisu Louisem Pasteurem 1880. Jsou to grampozitivní, nesporulující, nepohyblivé, neopouzdřené, fakultativně anaerobní, katalázopozitivní, saprofytické koky, které mohou způsobovat nozokomiální infekce. Zkvašují manitol, štěpí močovinu, trehalózu a sacharózu a redukují nitráty. Ve světelném mikroskopu jsou buňky uspořádané do tvaru charakteristických hroznů. Rod zahrnuje kolem 50 druhů, z nichž většina je nepatogenní a tvoří součást přirozené mikroflóry kůže a sliznic člověka i zvířat, vyskytují se také v půdě nebo v potravinách. Pro člověka jsou klinicky významné dva druhy, Staphylococcus aureus, neboli zlatý stafylokok, a Staphylococcus epidermidis.

Stafylokok
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenFirmicutes
TřídaBacilli
ŘádBacillales
ČeleďStaphylococcaceae
Rodstafylokok (Staphylococcus)
Rosenbach, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staphylococcus epidermidis

Staphylococcus epidermidis je bakterie patřící ke koaguláza-negativním stafylokokům. Na rozdíl od zlatého stafylokoka neprodukuje tolik toxinů a enzymů. Vyskytuje se na kůži a je oportunním patogenem, často v souvislosti s cizím tělesem, včetně předmětů používaných v medicíně k invazivnímu vyšetřování či léčbě. Dobře lne na plast. Proto je infekce tímto mikroorganismem často nozokomiální s multirezistencí na antibiotika.[1]

Nomenklatura

  • Platné jméno: Staphylococcus Rosenbach, 1884
  • Typový druh: Staphylococcus aureus Rosenbach 1884
  • Synonyma: Aurococcus Winslow and Rogers 1906

Popis

Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C.

Výskyt

Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění lidí nebo zvířat.

Rozdělení stafylokoků

Podle produkce koagulázy, enzymu, který mění fibrinogen na fibrin, se rod rozlišuje na dvě velké skupiny: koaguláza-pozitivní a koaguláza-negativní stafylokoky. Některé koaguláza-pozitivní stafylokoky mají dále schopnost tvořit pouzdro a exotoxiny, jako jsou hemolyziny, enterotoxiny nebo toxiny syndromu toxického šoku. Mezi stafylokoky je také rozšířená rezistence vůči antibiotikům, známé a nebezpečné jsou methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus = MRSA.

Koaguláza-pozitivní

  • S. aureus
  • S. delphini
  • S. hyicus
  • S. intermedius
  • S. lugdunensis
  • S. lutrae
  • S. pseudintermedius
  • S. schleiferi

Koaguláza-negativní

  • S. arlettae
  • S. auricularis
  • S. capitis
  • S. caprae
  • S. carnosus
  • S. cohnii
  • S. condimenti
  • S. equorum
  • S. epidermidis
  • S. felis
  • S. fleurettii
  • S. gallinarum
  • S. haemolyticus
  • S. hominis
  • S. chromogenes
  • S. kloosii
  • S. lentus
  • S. nepalensis
  • S. muscae
  • S. pasteuri
  • S. piscifermentans
  • S. pettenkoferi
  • S. saprophyticus
  • S. sciurii
  • S. simiae
  • S. simulans
  • S. succinus
  • S. vitulinus
  • S. warneri
  • S. xylosus

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.