Střevní mikroflóra

Vědci se domnívají, že vztah mezi člověkem a mikroorganismy není komenzálismus (jednostranně výhodný vztah), ale spíše mutualismus (oboustranně výhodný vztah). Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nestrávené organické látky z potravy jako například celulózu na cukry, které pak mohou být využity jako zdroj energie.[11][12] Formují imunitní systém skrze uvolňování různých strukturních molekul a metabolických produktů, které následně regulují imunitní buňky.[13][14][15] Mnoho z imunomodulačních molekul zdravé mikroflóry je spjato s protizánětlivými nebo imunosupresivnímy účinky jako například Polysacharid A či mastné kyseliny s krátkým řetězcem.[16][14] Střevní mikroflóra dále zamezuje růstu patogenních druhů mikroorganismů a to buď jednoduše svou přítomností (tedy obsazením niky) nebo aktivní produkcí antimikrobiálních látek.[17] Mikrobiom ovlivňuje i vývoj střeva dodáváním zdrojů energie pro růst a stimulací bariérové funkce.[18][19] Efekt střevní mikroflóry však sahá i mimo střevo a to nejen systémovým rozšířením imunitních buněk ale i produkcí (popřípadě stimulací produkce) hormonů a neurotransmiterů.[20][21]

Symbiotický vztah může být narušen dysbiózou tedy stavem, kdy je složení mikrobiomu mimo rovnováhu. Některé druhy bakterií, které jsou ve zdravém složení neškodné se mohou stát v jiném kontextu oportunními patogeny.[22] Jiné mikroby jsou obligátně patogenní a mutualistický vztah s hostitelem neustavují vůbec. Dysbióza střevní mikroflóry může vést k narušení stimulů poskytovaných mikroby a je také proto spojována s onemocněními jako alergie, nespecifický střevní zánět nebo kolorektální karcinom.[23][24][25]

Bezprostředně před porodem je střevo plodu sterilní. Během porodu se do novorozence dostávají mikroby (Escherichia coli a enterokoky) z porodních cest matky, což ale neplatí pro porod císařským řezem. Skrze mateřské mléko kojenec čerpá především laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz, mimo toho mateřské mléko obsahuje ochranné faktory a mléčný cukr laktózu. Pokud se všechna laktóza nestačí v tenkém střevě rozložit, stane se v tlustém střevě potravou pro bifidobakterie, které u kojenců tvoří 90% střevní mikroflóry. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usídlení patogenních bakterií. S přechodem na tuhou stravu četnost bifidobakterií klesá. Také antibiotika omezují mikroflóru.

Většina bakterií mikroflóry patří do rodů Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium,[5] dále Eubacterium, Ruminococcus, Peptococcus, Peptostreptococcus a Bifidobacterium.[5] Výrazně nejčastější je rod Bacteroides, který tvoří 30 % všech bakterií v střevě. Další rody, jako Escherichia a Lactobacillus, tak časté nejsou.

Z hub se ve střevech vyskytují rody Candida (Candida albicans), Saccharomyces (např. známá pivní kvasinka), Aspergillus a Penicillium (štětičkovec). V střevě se vyskytují též archebakterie, jako zejména druh Methanobrevibacter smithii.[26]

Ve střevě existují bakterie hnilobné, které produkují amoniak, sulfan a různé fenoly, a bakterie kvasné, které produkují methan a oxid uhličitý.

• Mikroflóra
• Apendix

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gut flora na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu střevní mikroflóra na Wikimedia Commons