Střelské Hoštice (zámek)

Střelské Hoštice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. Zámek byl postaven na místě starší tvrze založené na břehu řeky Otavy nejspíše okolo roku 1500. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby a pozdějších úprav z devatenáctého a dvacátého století. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1] V hlavní budově sídlí Muzeum řeky Otavy a voroplavby.

Střelské Hoštice
Základní informace
Slohbarokní
Přestavba2. polovina 17. století
1. polovina 18. století
1870–1880
2. polovina 20. století
Poloha
AdresaStřelské Hoštice, Česko Česko
Souřadnice49°17′51,15″ s. š., 13°45′20,71″ v. d.
Střelské Hoštice
Další informace
Rejstříkové číslo památky28247/3-4382 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Prvním panským sídlem ve Střelských Hošticích býval ve čtrnáctém století nejspíše jen dvorec. Tvrz na místě dochovaného zámku vybudovali nejspíše až Kraselovští z Kraselova okolo roku 1500, i když zápis do obnovených desk zemkých z roku 1544 ji neuvádí.[2] Vesnici si do nich nechal zapsat Kuneš Kraselovský z Hoštic,[2] který roku 1563 zemřel bez potomků a tvrz je poprvé zmíněna v jeho závěti. Spolu s Hošticemi, čtyřmi dvory a jedenácti dalšími vesnicemi ji odkázal synovcům Šebestiánovi, Kunatovi a Petrovi Pešíkům z Komárova.[3] Bratři se roku 1569 dohodli tak, že panství připadlo Šebestiánovi, který oba zbývající bratry vyplatil[4] a pravděpodobně nechal starou tvrz přestavět na renesanční zámek. Později statek zdědil Petr Pešík, který se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Roku 1623 Hoštice koupil Jindřich Libštejnský z Kolovrat a připojil je ke střelskému panství.[3]

Později panství získal Jindřichův synovec, jezuita Václav František, který roku 1654 určil, že výnosy střelského panství budou po dobu deseti let využity k úhradě nákladů spojených se stavbou řádového domu v Praze.[3] V roce 1666 zámek vyhořel, ale brzy byl obnoven. Ve druhém desetiletí osmnáctého století byly přestavovány hospodářské budovy, jejichž součástí se stal pivovar přestěhovaný ze Střely, a samotný zámek byl přestavěn v barokním slohu.[2] Když byl jezuitský řád roku 1773 zrušen, převzal jeho majetek studijní fond, od kterého Hoštice koupil v roce 1809[2] pražský měšťan Erasmus Obst.[3] Jeho potomkům patřil až do roku 1885, kdy byl zámek prodán v dražbě. V následujícím období se majitelé zámku často střídali, až jej roku 1923 koupil Haléřový fond dělnictva Škodových závodů v Plzni. Fond nechal zámecké budovy upravit na dětskou a ženskou ozdravovnu a v letech 1927–1928 přistavěl druhé patro.[2]

Vstupní portál
Hospodářské budov na břehu řeky

Po druhé světové válce zámek využívala vojenská posádka. Vojáci necitlivě zasáhli do dispozice zámku. Odstranili původní dlažby, vyměnili okna a dveře a na místě starších budov postavili ošetřovnu s kinem a ubytovací objekt se spojovacím křídlem k zámku. V letech 1961–1962 opravili vodovod, ústřední vytápění a okenní výplně.[2] Po vojácích získala zámek obec Střelské Hoštice a zahájila rekonstrukci budov. Od roku 2006 v zámku sídlí Muzeum řeky Otavy a voroplavby s galerií.[5]

Stavební podoba

Zámecký areál se nachází na levém břehu Otavy.[2] Vlastní dvoupatrový zámek má dvě křídla. Fasády jsou členěné pravoúhlými okny s kamennými římsami.[6] Ještě v polovině dvacátého století byly na fasádách zřetelné zbytky psaníčkových sgrafit. Původním hlavním vstupem byl bosovaný portál v jižním křídle. Přízemí interiéru je renesanční, ale první patro bylo významně upraveno během barokní přestavby.[2]

Gotické prvky se dochovaly zejména v objektech západně od jižního křídla zámku, od kterého jsou oddělené novostavbou ze dvacátého století bez architektonické hodnoty. Na západní straně areálu stojí barokní sýpka.[2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-26]. Identifikátor záznamu 139540 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Střelské Hoštice – zámek, s. 185.
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Horažďovic, s. 218.
  5. Zámek Střelské Hoštice [online]. Obec Střelské Hoštice [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
  6. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Střelské Hoštice, s. 450.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.