Střítež (Hluboká)
Střítež je vesnice, část obce Hluboká v okrese Chrudim. Ve vesnici bylo v roce 2006 registrováno celkem 19 domů s 21 stálými obyvateli převážně důchodového věku. Většinou jsou domy využívány jako rekreační chalupy. Krajem vesnice prochází silnice vedoucí do Chlumu.
Střítež | |
---|---|
Střítěž u Hluboké kaple | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Hluboká |
Okres | Chrudim |
Kraj | Pardubický kraj |
Zeměpisné souřadnice | 49°51′9″ s. š., 16°5′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 15 (2011)[1] |
Katastrální území | Střítež u Skutče (3,65 km²) |
PSČ | 539 73 |
Počet domů | 17 (2011)[1] |
Střítež | |
Další údaje | |
Kód části obce | 39578 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Vesnice se nachází na náhorní planině u vrchu Kozinec vysokého 418 m. Jméno vesnice pochází s největší pravděpodobností od strážné služby, která měla význam ekonomický (výběr mýta), ale i vojenský (obrana kraje). První zmínky o Stříteži jsou ze 13. století, kdy spadala pod podlažický klášter a posléze byla v držení Bohunka ze Stříteže, který ji před rokem 1395 zapsal věnem své manželce Kunce z Rabštejna. Až do roku 1848 patřila Střítež mnoha majitelům (Beneš Brázda ze Srpce, Heřman ze Sulic, Prokop Štítný ze Štítného…). V roce 1935 se Střítež stala samostatnou obcí. V současnosti patří pod obec Hluboká.
Významným dokumentem, z něhož lze čerpat historická data o Stříteži, je Španihelova kronika, kterou sepsal střítežský rychtář Jan Danihel Španihel v letech 1836–1856. Tuto kroniku v roce 1933 přeložil a přepsal místní učitel Oldřich Müller za pomoci pana Václava Dastycha, který sepsal kroniku novou. Zde stojí, že v roce 1831 byl za přičinění sousedů a nákladem obecním postaven kříž, do něhož byly v kůži uloženy pamětní listiny.
V roce 1933 byla postavena zvonice a do ní byl zakoupen v Hradci Králové zvon 45 liber těžký za 90 fr. šajnů. Celý náklad na zvonici činil 139 fr. 9 kr. Náklad byl uhrazen z obecní pokladny a peněžitými a věcnými dary sousedů.
Střítež patřila k jednomu ze dvou samostatných sborů Jednoty bratrské s vlastní duchovní správou (druhý byl v Chrasti). Existence sboru je doložena od 2. poloviny 16. století [2]. Sbor měl kazatelskou stanici v Doubravicích. Duchovním správcem ve Stříteži v letech 1575-1594 byl Jakub Narcissus. V roce 1594 byl do Stříteže dosazen Jan Hložek, poté Matyáš Cedron, který v roce 1599 ve Stříteži zemřel. Nějaký čas zde sloužil i kněz Jan Brossius. Střítež byla zřejmě malým sborem Jednoty, kněží však odsud postupovali do významných středisek Jednoty. Zdá se, že už před Bílou horou sbor zanikl. Sousední obec Hluboká patřila k obcím, v nichž byla značná část evantgelíků, takže lze předpokládat, že byli potomky Bratří střítežského sboru.
Pozoruhodnosti ve vsi a okolí
Vesnicí prochází cyklostezka vedoucí dále do známého skalního údolí Pivnice – hluboce zaříznuté pískovcové rokle. Rovněž tak se v blízkosti nalézá nově postavená rozhledna Borůvka. Na návsi se nachází kaplička, ve které se jednou ročně koná bohoslužba. Postavena byla postavena v roce 1884 a stojí u ní kříž z roku 1831. Ve stejném roce byla zasazena i lípa, která dostala název po střítežském rychtáři Španihelovi.
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- HREJSA, F.: Sborové Jednoty bratrské. Praha, 1939, s. 52
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střítež na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Střítež v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích