Stříbro (okres Tachov)
Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km². Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[3]
Stříbro | |
---|---|
Masarykovo náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0327 561215 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Stříbro |
Okres (LAU 1) | Tachov (CZ0327) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 430 (2022)[1] |
Rozloha | 47,8 km² |
Nadmořská výška | 399 m n. m. |
PSČ | 349 01 |
Počet domů | 1 475 (2021)[2] |
Počet částí obce | 7 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 16 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro [email protected] |
Starosta | Martin Záhoř (ANO) |
Oficiální web: www | |
Stříbro | |
Další údaje | |
Kód obce | 561215 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[4]
Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.
Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.
Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.
Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.
Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.
Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby „Jagdschutzverein Mies”. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[5]
Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.
Pamětihodnosti
- Kostel Všech svatých
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel sv. Petra
- Renesanční radnice
- Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[6]
- Minoritský klášter
- Husitská bašta
- Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[7]
- Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
- Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
- 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[8]
- Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.
Školství
Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.
Pověsti
Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku, se navždy zvonilo zdarma.
Místní doly hlídá skřet Duchmaus, strážce bohatství Země.
Obyvatelstvo
Rok | 1651 | 1750 | 1763 | 1910 | 1921 | 1930 | 2010 | 2019 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | cca 800 | 2094 | 2863 | 4570 | 4890 | 5349 | 7965 | 7680 |
Galerie
- Panorama centra města z Plzeňské ulice
- Masarykovo náměstí
- Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
- Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
- Zahrada minoritského kláštera
- Střední odborná škola v Benešově ulici
- Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
- Husitská bašta v Plzeňské ulici
- Masarykovo náměstí
- Radniční zahrada
- Renesanční kamenný most s městskou branou
- Plastika 13. poledníku
Části města
- Stříbro
- Butov
- Jezerce
- Lhota u Stříbra
- Milíkov
- Otročín
- Těchlovice
Osobnosti
- Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
- Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
- Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu[9]
- Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
- Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
- Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec
- Vratislav Maňák (*1988), spisovatel a novinář
Partnerská města
- Fano, Itálie
- Moncoutant, Francie
- Olešnice nad Halštrovem, Německo
- Vohenstrauss, Německo
Spřátelená města
- Berchtesgaden, Německo
- Dienten, Rakousko
- Dinkelsbühl, Německo
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300.
- ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (česky)
- 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (česky)
- Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy)
Literatura
- BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132.
- BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8.
- HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006.
- In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbro na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Stříbro ve Wikislovníku
- Průvodce Stříbro ve Wikicestách
- Oficiální stránky
- Stříbro v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stříbro aktuálně
- Stříbro ve fotografiích včera a dnes
- Renesanční silniční dvoumost