Státní znak Ukrajiny

V roce 1848 se na Ukrajině užívaly modrožluté prapory se žlutým lvem ve skoku, které vycházely ze starého haličského znaku.[1]

• 
  Znak Haličsko-volyňského knížectví (13.–14. století)

30. prosince 1922 byla Ukrajina začleněna pod názvem Ukrajinská sovětská socialistická republika do Sovětského svazu. Znak byl několikrát pozměněn. Poslední znak (platný do roku 1991/92) byl tvořen červeným štítem s v dolní části vycházejícím zlatým sluncem s paprsky (35), přes které byly položeny zlatý zkříženy srp se zlatým kladivem. Štít byl obklopen zlatými klasy, převázanými v dolní části červenou stuhou se zlatými hesly. Heraldicky vlevo to byl ruský nápis Пролетарии всех стран, соединяйтесь!, vpravo stejný nápis v ukrajinštině Пролетарі всіх країн, єднайтеся! (česky Proletáři všech zemí, spojte se!). V dolní části stuhy byl ukrajinský název státu Українська РСР (česky Ukrajinská SSR). Nad štítem byla červená, pěticípá hvězda.[1]

• 
  Varianta znaku Ukrajinské SSR (1918—1920)
• 
  Znak Ruské SFSR (1918–1925)
• 
  Znak Ukrajinské SSR (1919–1929)
• 
  Znak Ukrajinské SSR (1929–1937)
• 
  Znak Ukrajinské SSR (1937–1949)
• 
  Znak Ukrajinské SSR (1937–1949)
• 
  Znak Ukrajinské SSR (1950–1992)
• 
  Znak Ukrajinské SSR s oficiálním popisem z ústavy (rusky)

24. srpna 1991 byla vyhlášena nezávislost pod názvem Ukrajina. V únoru 1992 byl přijat nový státní znak.[1]

Trojzubec je na Ukrajině tradičním symbolem, který byl již na mincích Vladimíra I. v letech 980–1015. Část poslanců nový znak při schvalování nepodpořila, důvodem bylo užívání znaku oddíly Ukrajinské povstalecké armády pod vedením Stepana Bandery za II. světové války.[1]

Ve skutečnosti se nejedná o trojzubec, ale o symbol sokola ve střemhlavém letu. Sokol je prastarý symbol představující slunce/nebesa (v Egyptě např. uctívaný jako Hor - bůh nebes a světla s hlavou sokola). Střemhlavý let symbolizuje syntézu nebe a země a harmonii mezi intuicí, silou a odvahou (zjednodušeně duchovní a tělesnou dokonalost). Slované sami sebe považovali za bojovníky Světla a symbol sokola byl u nich velmi oblíbený ve všech oblastech života - v heraldice, v místních názvech (Sokolovo, Sokolov, Sokolniky atd.) i v pojmosloví (jižní Slované nazývali své hrdiny "sokoli", podle čehož byla později pojmenována i Česká obec sokolská). Se symbolem sokola se můžeme setkat v celém slovanském světě. Sokol byl erb Rurikovců. Ukrajinští nacionalisté z Haliče ho začali používat jako svůj znak až kolem roku 1900 a jako státní znak byl použit teprve v roce 1992.

• 
  Mince Vladimíra I. (980–1015)
• 
  Erby Rurikovců

Poprvé se na území Ukrajiny objevil na zlatých a stříbrných mincích ražených právě za knížete Vladimíra. Kromě toho lze Tryzub nalézt na cihlách několika nejstarších kyjevských chrámů a ve folklorních materiálech.

Sokol se objevil v heraldice Haličsko-Volyňského knížectví i Velkého knížectví litevského. Během krátkého trvání Ukrajinské národní republiky (1918–1919) se Tryzub stal symbolem nového státu. Během II. světové války byl využíván Organizaci ukrajinských nacionalistů a dostal se do vojenských odznaků Ukrajinské povstalecké armády. Jako ukrajinský státní znak se znovu objevil až po rozpadu Sovětského svazu a nabytí nezávislosti (1991).

Velký státní znak Ukrajiny v současnosti existuje pouze jako návrh předpokládaného budoucího znaku. Kromě malého státního znaku, trojzubce svatého Vladimíra I., který je jeho ústředním motivem, obsahuje rovněž dva štítonoše, heraldicky vpravo haličského lva a vlevo záporožského mušketýra. Nad štítem je umístěn knížecí věnec a pod štítem stuha v národních barvách a pšeničné klasy spojené plodem kaliny (rostliny symbolizující Ukrajinu). Podle odpůrců návrhu má nabízený velký státní znak řadu chyb a nepřesností: užití koruny neodpovídá ani historické tradici, ani současnému republikovému uspořádání Ukrajiny. Návrh nereflektuje všechna historická území, která v dnešní době tvoří ukrajinský stát, apod.

• 
  Varianta návrhu velkého znaku
• 
  Varianta návrhu velkého znaku