Spora

Spora (výtrus) je struktura sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežívání i v nepříznivých podmínkách, a to po dlouhou dobu. Je haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů) a zpravidla také jednobuněčná. K významným rozdílům mezi sporou a semenem (semenných rostlin) patří i to, že spora obsahuje málo zásobních látek a nevykazuje gravitropismus.

Sporangia obsahující výtrusy na spodní straně listu kapradiny Asplenium scolopendrium

Spory jsou součástí životního cyklu mnoha bakterií, rostlin (např. kapradiny, mechy, …), řas, hub a prvoků. Spora sinic a řas se nazývá akineta, spora bakterií endospora. V širším slova smyslu se nazývají sporami i nepohlavní rozmnožovací buňky semenných rostlin (viz megaspora, mikrospora).

Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky dělit za vzniku gametofytu. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou (mitospory, např. u mnoha hub). Zejména u mechorostů, kapradin a některých skupin hub však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese gamety, tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká sporofyt. Tento proces se nazývá metageneze (rodozměna).

Tvorba spor se nazývá sporogeneze či sporulace.

Dělení spor

Spory je možné klasifikovat několika způsoby.

Podle místa vzniku

U hub a houbám podobných organismů jsou spory často klasifikovány podle názvu struktury, v níž spora vzniká. V tomto místě dochází k meiotickému dělení. Protože je systematika hub založena především na typu rozmnožovacích struktur, jsou níže vyjmenované názvy spor charakteristické pro určité taxonomické skupiny.

sporangiospora – vzniká ve sporangiu (výtrusnici), např. u spájivých hub; sporangiospory jsou nebičíkaté nepohyblivé spory
askospora – vzniká ve vřecku (ascus) vřeckovýtrusných hub
bazidiospora – vzniká v bazidiu stopkovýtrusných hub
aeciospora (aecidiospora) – vzniká v prášilce (aecium) rzí či snětí
urediospora – vzniká v aeciu rzí či snětí
urediospora – vzniká v urediniu rzí či snětí
teliospora – vzniká v teliu rzí či snětí
oospora – vzniká v oogoniu oomycet
karpospora – vzniká v karposporofytu ruduch
tetraspora – vzniká v tetrasporofytu ruduch

Podle toho, zda vzniká spora uvnitř buňky, nebo vně (především u bakterií), se rozlišuje:

endospora – vzniká uvnitř mateřské buňky
exospora – vzniká vně mateřské buňky

Podle funkce

diaspora – struktura primárně určená k rozšiřování jedince; u hub, mechorostů, kapraďorostů a některých semenných rostlin; je nejčastější
chlamydospora – tlustostěnná spora hub určená k přežití nepříznivých podmínek
- zygospora – chlamydospora spájivých hub

Podle typu vzniku v rámci životního cyklu

meiospora – vzniká meiózou, je haploidní, dává vzniknout haploidnímu jedinci
- mikrospora – dává vzniknout samčímu gametofytu (pyl semenných rostlin)
- megaspora (makrospora) – dává vzniknout samičímu gametofytu (vajíčko semenných rostlin)
mitospora (častěji konidie, konidiospora) – vzniká mitózou z haploidního jedince (je tedy rovněž haploidní), typická pro některé vřeckovýtrusné houby; houby, u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do mitosporických hub (Deuteromycota)

Podle pohyblivosti

zoospora – pohyblivá spora s jedním a více bičíky; u některých řas a hub
aplanospora, autospora – nepohyblivá spora
balistospora – aktivně vymršťovaná spora (z plodnice hub) – patří sem většina bazidiospor
statismospora – není aktivně vymršťována z plodnice (např. břichatky)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku spore na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu spora na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo spora ve Wikislovníku

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.