Společnost přátel Lužice

Společnost přátel Lužice (v lužické srbštině Towarstwo přećelow Serbow; TPS) je česká společnost, zasazující se v rámci české společnosti o šíření povědomí o historii Lužice, jazyce, kultuře a reáliích Lužických Srbů jakožto o menšinovém slovanském národu, rozprostírajícím se na území Svobodného státu Sasko a Braniborska Spolkové republiky Německo. Společnost sídlí v Praze a jejím předsedou je od roku 2015 Lukáš Novosad.[1] Vydává také svůj česko-lužický věstník.[2][3]

Společnost přátel Lužice
Budova bývalého Lužického semináře
ZkratkaSPL
Vznik1907
Právní formaspolek
Účelšíření kultury Lužických Srbů, vydávání Česko-lužického věstníku
SídloU Lužického semináře 13, 118 00, Praha 1 Česko Česko
Předseda společnostiLukáš Novosad
Hlavní orgánpředsednictvo, valná hromada
Oficiální webwww.luzice.cz
IČO70976597 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na fasádě bývalého Lužického semináře při ulici U Lužického semináře 13 v Praze

Bývalým předsedou SPL je také vysokoškolský profesor Leoš Šatava (UK).[4]

Historie

Společnost přátel Lužice historicky navazuje na Łužisko-serbske towarstwo „Adolf Černý", založenou již roku 1907 v Praze a jež nesla původně jméno po českém slavistovi a zakladateli české sorabistiky Adolfu Černém.[5][6] Společnost přátel Lužice také pomáhala Lužickým Srbům ve 30. letech 20. století, tzn. v období nástupu národního socialismu v Německu.[7]

Společenský aktivismus

Hájení projektu WITAJ a škol

V květnu roku 2012 poslala Společnost přátel Lužice tzv. otevřený dopis braniborské ministryni, Martině Münch, v němž žádá zastavení plánovaného omezení lužickosrbského vzdělávajícího projektu WITAJ, jehož cílem je podpora výuky v lužické srbštině na základních školách v Dolní Lužici.[8]

Demonstrace proti těžbě uhlí v Lužici

Členové společnosti se také aktivně účastní protestních demonstrací proti prohlubování, rozšiřování těžby hnědého uhlí v saské Lužici, kvůli které muselo býti v minulosti zbouráno „ již 87 vsí, osad a sídel, 49 částečně, a to o celkové rozloze 800 km2, dotýkajících se 25 000 obyvatel převážně lužickosrbského původu “.[9]

Odkazy

Reference
  1. Společnost přátel Lužice - Vítejte. www.luzice.cz [online]. [cit. 2017-10-28]. Dostupné online.
  2. BLAŽEK, Josef. Lužickosrbská Domowina slaví 100 let své existence. Novinky.cz. 2012-10-12. Dostupné online [cit. 2017-10-28]. (česky)
  3. LUŽICE, Společnost přátel. Společnost přátel Lužice - Česko-lužický věstník. www.luzice.cz [online]. [cit. 2017-10-29]. Dostupné online.
  4. VALIŠ, Zdeněk. LUŽIČTÍ SRBOVÉ ČEKAJÍ NA POMOC In: Radio.cz, 2003-09-08
  5. Dějiny Společnosti přátel Lužice :: Slovanský kulturní institut. www.slovansky-institut.cz [online]. [cit. 2017-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-29. (česky)
  6. VÍŠEK, Zdeněk. Lužičtí Srbové a česko-lužickosrbské vztahy | Listy. www.listy.cz [online]. 2013 [cit. 2017-10-28]. Dostupné online. (česky)
  7. Těžba uhlí může zničit kulturu Lužických Srbů, varují vědci a umělci - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. 2016-03-11 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. (česky)
  8. MALEC, Miloš. Otevřený dopis - protest proti chystanému omezení Witaj-výuky na základních školách v Dolní Lužici. www.luzice.cz [online]. 2012-05-30 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.
  9. HOŘENÍ, Monika. Další ohrožení Lužických Srbů - Haló noviny. www.halonoviny.cz [online]. 2014-05-05 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.