Spiridione Petrovich

Roku 1849 se uvádí jako Spiridion Petrovich, advokát v Zadaru.[4] V říjnu 1849 mu byl udělen Řád železné koruny.[5] V srpnu 1869 získal i Císařský rakouský řád Leopoldův.[6] Historik Giuseppe Praga uvádí Petroviche jako nejznámějšího tehdejšího dalmatského právníka.[7]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Zadar-venkov. Tehdy se uváděl coby advokát.[2] Řadil se ke sněmovní levici.[8]

Do politiky se znovu zapojil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen za poslance Dalmatského zemského sněmu a stal se téhož roku zemským hejtmanem Dalmácie (předsedou sněmu a nejvyšším představitelem zemské samosprávy).[9] V této funkci byl potvrzen i roku 1864[10] a roku 1867.[11] Ve funkci předsedy zemského sněmu je uváděn i roku 1870.[12] V červenci 1870 byl opět zvolen za poslance zemského sněmu.[13]

Pocházel z etnicky srbského prostředí,[14] ale patřil do politického proudu dalmatských autonomistů, tzv. autonomaši, nazývaných někdy pejorativně i talijanaši, kteří prosazovali multietnickou dalmatskou identitu a zůstávali napojení na italský kulturní okruh.[15] Sám byl bilingvní.[14]

Zemřel v roce 1870.[1] Pohřben byl za velké účasti veřejnosti 30. listopadu 1870 v Zadaru.[3]