Spiknutí dýk

Spiknutí dýk (francouzsky conspiration des poignards), též Spiknutí v opeře (complot de l'Opéra) je ve francouzských dějinách označení pro pokus o atentát na Napoleona Bonaparta. Jakobínští spiklenci byli odhaleni 18. vendemiairu roku IX (10. října 1800) v Pařížské opeře, kde byli zadrženi dva muži ozbrojení dýkami. Konkrétní motivy jakobínů k odstranění Napoleona nejsou zcela jasné, pravděpodobně jej považovali za ohrožení revoluce a republiky.

Spiknutí dýk
Historické obdobíPrvní Francouzská republika
CílNapoleon Bonaparte
DůsledkyOdhalení a popravení spiklenců
Datum10. října 1800
MístoPaříž, Francie
PachateléJoseph Antoine Aréna, Dominique Demerville, Giuseppe Ceracchi, François Topino-Lebrun, Joseph Diana
Použité zbranědýky

Průběh

Spiklenci chtěli zaútočit na Napoleona ve večerních hodinách 10. října 1800 při jeho odchodu z opery.

Jeden z kompliců, jistý Harel, byl ve spojení s policií, které vyzradil, že čtyři ozbrojení muži uspořádají atentát na prvního konzula. Tak byli přímo na místě zadrženi Joseph-Antoine Aréna a Dominique Demerville, bývalý člen Výboru pro veřejné blaho. Ostatní údajní spiklenci byli zatčeni doma. Podle moderní historiografie byl Harel policejní agent provokatér.[1]

Po zatčení byli spiklenci uvězněni v Templu. Po nezdařeném atentátu na Napoleona z 24. prosince 1800 byli členové jakobínského „Spiknutí dýk“, jak uváděly tehdejší úřady, postaveni před trestní soud departementu Seine. Čtyři z nich byli odsouzeni k trestu smrti 19. nivôse roku IX (9. ledna 1801) a popraveni 30. ledna.

Účastníci

Členy spiknutí byli:

  • rotmistr Joseph Antoine Aréna, bratr Barthélémyho Arény, který měl pobodat Napoleona během Brumairového převratu
  • Dominique Demerville, bývalý Barèrův tajemník
  • Giuseppe Ceracchi, sochař a římský povstalec, jeden ze zakladatelů Římské republiky roku 1798
  • François Topino-Lebrun, malíř, žák Jacquese Louise Davida a soudce revolučního tribunálu
  • Joseph Diana, římský povstalec, notář
  • Armand Daiteg, sochař
  • Denis Lavigne, obchodník
  • Madeleine Fumey, Demervillova kuchařka či milenka

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Conspiration des poignards na francouzské Wikipedii.

  1. LENTZ, Thierry. Le Grand Consulat, 1799-1804. Paris: Fayard, 1999. ISBN 2213604983. S. 255.
    TULARD, Jean. Napoléon, ou le mythe du sauveur. Paris: Fayard, 1987. ISBN 2-213-01813-8. S. 136.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.