Sophie Schollová

Sophie Magdalena Schollová (v němčině Scholl, 9. května 1921 – 22. února 1943) byla německá studentka a křesťanská pacifistka, členka nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže, kterou se svým bratrem Hansem Schollem posléze v podstatě vedla.

Sophie Schollová
Rodné jménoSophie Magdalena Scholl
Narození9. května 1921
Forchtenberg
Úmrtí22. února 1943 (ve věku 21 let)
věznice Stadelheim
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníFriedhof am Perlacher Forst (48°5′50″ s. š., 11°35′58″ v. d.)
NárodnostNěmci
Alma materMnichovská univerzita
Povolánístudent univerzity a odbojářka
Nábož. vyznáníluteránství
RodičeRobert Scholl a Magdalena Scholl
PříbuzníInge Aicher-Schollová, Werner Scholl a Hans Scholl (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V únoru 1943 byla spolu s bratrem přistižena při distribuci protinacistických a protiválečných letáků. Po krátkém vyšetřování byla společně s bratrem a Christophem Probstem postavena před Lidový soud, kterému předsedal neslavně proslulý Roland Freisler, odsouzena k smrti pro velezradu a popravena gilotinou.

Náleží mezi nejuznávanější a nejoslavovanější hrdiny německého protinacistického odboje, bylo o ní napsáno několik knih a natočeno několik filmů. Nejznámějším a nejúspěšnějším filmem o ní je historická rekonstrukce jejích posledních dnů z roku 2005: Sophie Scholl - Poslední dny (německy Sophie Scholl – Die letzten Tage), v níž její postavu ztvárnila Julia Jentschová.

V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili spolu s bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa.

Život

Rodina

Sophie se narodila jako čtvrté z šesti dětí v protestantské rodině Roberta a Magdaleny Schollových. Otec byl křesťansko-liberální politik a odpůrce nacistů (v roce 1942 byl uvězněn pro urážku Vůdce, když mimo jiné nazval Hitlera Bičem Božím), matka byla hluboce věřící a před sňatkem zastávala pozici diakonky. V době Sophiina narození byl starostou městečka Forchtenberg. Jejími sourozenci byli sestra Inge (1917–1998), bratr Hans (1918–1943), sestra Elizabeth (1920–2020), bratr Werner (1922–1944) a sestra Thilde (1925–1926).

Sophie byla bezproblémové dítě, do školy nastoupila v sedmi letech a snadno prospívala. V roce 1930 se její rodina přestěhovala do Ludwigsburgu a v roce 1932 dále do Ulmu. Sophie podobně jako Hans a řada jejích spolužáků zpočátku podlehla nacistické propagandě a v roce 1932 vstoupila do BDM, její počáteční entusiasmus ale postupně upadal, když konfrontovala výchovu a program hnutí s protinacistickými stanovisky svých rodičů, některých učitelů a svojí křesťanskou vírou.

Posmrtné pocty

V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili i s jejím bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa, za Konrada Adenauera, Martina Luthera a Karla Marxe, před Willyho Brandta, Bacha, Goetheho a další.[1]

Na motivy jejího osudu a její skupiny byly natočeny filmy Bílá růže (orig. Die Weiße Rose, 1982), Pět posledních dnů (orig. Fünf letzte Tage, 1982) a Sophie Scholl - Poslední dny (orig. Sophie Scholl - Die letzten Tage, 2005).

Odkazy

Reference
  1. http://unserebesten.zdf.de/ZDFde/inhalt/31/0,1872,2085567,00.html?dr=1%5B%5D Oficiální výsledky na stránkách ZDF

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.