Sophie B. Hawkins

Debutové album Tongues and Tails vydala Hawkins v roce 1992. Album dosáhlo celosvětového komerčního úspěchu i kritického uznání a v roce 1993 jí pomohlo k nominaci Grammy pro Nejlepšího nového umělce. Singl „Damn I Wish I Was Your Lover“ se dostal v USA na 5. pozici žebříčku singlů Billboard Hot 100 a ve Velké Británii se ocitl mezi top 20 hity. Na koncertě v Madison Square Garden, který byl v roce 1992 uspořádán u příležitosti třicátého výročí hudební kariéry amerického písničkáře Boba Dylana, byla Hawkins požádána o zahrání Dylanovy písně „I Want You", kterou nazpívala právě na albu Tongues and Tails; tento koncert byl později vydán jako The 30th Anniversary Concert Celebration.

Whaler, její druhé album, bylo vydáno v roce 1994. Produkoval ho Stephen Lipson a objevil se na něm mimo jiné americký top 10 hit „As I Lay Me Down“. Album se posléze stalo zlatým. Tři singly z alba dosáhly britského žebříčku Top 40, jako například „Right Beside You“, který dosáhl 13. místa. Ve stejném roce Hawkins pózovala v aktech pro časopis Interview. Jak vysvětlila Edu Rampellovi v rozhovoru pro magazín Q, potkala se s fotografem Brucem Weberem, který ji oslovil s nabídkou focení. Ačkoli dorazila s vlastním oblečením, Weber ji naschvál oblékl do nelichotivých šatů jako součást jeho plánu přesvědčit Hawkins, aby se během fotografování svlékla.

Dokument The Cream Will Rise, natočený v roce 1998 její dlouholetou partnerkou a manažerkou Gigi Gaston, následuje Hawkins na jedné z jejích koncertních šňůr a zachycuje její boj s rodinnými problémy v minulosti, zejména co se týče své matky a bratra. Hawkinsové hudba provází celý film.

V roce 1998 odložila Hawkins její tehdejší nahrávací společnost Sony Music vydání jejího třetího studiového alba. Vedení nebylo spokojeno s konečným produktem a chtělo po Hawkins, aby album přepracovala. Nesouhlas byl zejména s banjem použitým v jedné z písní. Hawkins se odmítla přizpůsobit, citující jako hlavní důvod svou uměleckou integritu. Po dlouhém boji mezi Hawkins a její společností bylo album Timbre přece jen v roce 1999 vydáno, Sony ho ale odmítlo propagovat. Hawkins následně nahrávací společnost opustila a založila svou vlastní, Trumpet Swan Productions. V roce 2001 Hawkins pod touto novou společností znovuvydala Timbre, tentokrát jako dvojalbum s novými písněmi, demoverzemi, remixy a videoklipy. Své první nezávisle nahrané a vydané album Wilderness vydala v roce 2004.

V roce 2012 si Hawkins zahrála americkou zpěvačku Janis Joplin v divadelní hře Room 105, kterou napsala a režírovala její partnerka Gigi Gaston. Po dlouhé pauze Hawkins ve stejném roce vydala své páté album originálních písní nazvané The Crossing.

4. dubna 2013 se Hawkins objevila v televizním seriálu Community, kde hrála sama sebe. Zahrála zde "Damn I Wish I Was Your Lover" a "As I Lay Me Down" na školním "Plese Susan B. Hawkins" pojmenovaném takto, kvůli záměně zpěvačky s aktivistkou Susan B. Anthony.

Hawkins se také v roce 2019 objevila v německé televizní show Night Grooves, kde zahrála několik písní, hovořila o své minulosti a ukázala svůj bubenický talent.

Hawkins má dva potomky, syna Dashiella (nar. 2008) a Esther Ballantine (nar. 2015). Esther přišla na svět díky embryu, které si Hawkins nechala zmrazit o dvacet let dříve.

V rozhovoru pro Rock Cellar Magazine v roce 2012 uvedla, že je omnisexuální orientace. Fámy, že měla vztah s Martinou Navrátilovou či Jodie Foster, Hawkins popřela se slovy: „Nikdy jsem se ani nesetkala s těmi ženami, se kterými jsem údajně chodila."

V květnu 2010 se připojila k organizaci Waterkeeper Alliance, ochraňující vodní toky, která aktivně dohlíží na podmínky životního prostředí řek a povodí v délce přes 100 000 mil v Severní a Jižní Americe, Evropě, Austrálii, Africe a Asii. Věnovala ji veškeré výnosy z prodeje singlu „The Land, the Sea, and the Sky“.

V srpnu 2007 se účastnila prvního ženského hudebního festivalu v Los Angeles, jenž podporoval záchranu ohrožených druhů živočichů a také ženy v hudbě. Je veganka a dlouhodobě obhajuje práva zvířat.[2]

V únoru 2008 v rámci podpory prezidentské kandidatury demokratky Hillary Clintonové přezpívala hit „Damn I Wish I Was Your Lover“ na novou verzi Damn, We Wish You Were President. V únoru 2011 vystoupila na velké gay party organizované konzervativním hnutím GOProud.[3]

• The Cream Will Rise (1998)
• Rip It Off (2001)
  • Beyond City Limits